Nový stejnokrojový předpis byl MNO schválen k 1. srpnu 1919. Přinesl celou řadu nových prvků, které měly zásadně pozměnit vzhled vojáka. Projevily se zde četné inspirace z výstroje spojeneckých armád, a to zejména z armády francouzské. Zásadní byla zejména nová khaki barva, která se používala na stejnokrojích britských či amerických a která určila barevnou podobu stejnokrojů armády na několik dalších desetiletí. Nový předpis přinesl i hojné využití symbolu lipového listu, který se objevil na límcových výložkách generálů a štábních důstojníků, na čepicových odznacích a na řadě rukávových odznaků.
Nově byly zavedeny i rukávové odznaky pro odbornosti a specializované útvary. Odznaky, nejčastěji kruhového tvaru, byly pro mužstvo ražené z bílého kovu, pro důstojníky, praporčíky a gážisty bez hodnostní třídy vyšívané na khaki podložce stříbrným dracounem. Odznaky pro štábní setiny byly soukenné, barevně vyšívané. Některé z těchto esteticky velmi vydařených odznaků se používaly i několik let po jejich zrušení, šlo však o nepředpisové nošení zejména na vycházkových stejnokrojích mužstva, které si vždy dokázalo najít nějakou odlišnou ozdobu.