Ruská krvavá neděle na stránkách Obrazového zpravodaje z bojiště

Ruská krvavá neděle na stránkách Obrazového zpravodaje z bojiště

Internetová Wikipedie nabídne pod heslem „Krvavá neděle“ desítky takto označovaných událostí. V anglofonním prostředí evokuje spojení hlavně irské historické milníky, ať už se jedná o ten z doby irské války za nezávislost, či mladší událost z roku 1973, silně reflektovanou v dobové i pozdější populární kultuře. Z hlediska světových dějin však byla podstatnější krvavá neděle v Petrohradě 22. ledna 1905 (9. ledna v juliánském kalendáři, tehdy používaném v Rusku), kdy byli v centru města zmasakrováni carskou gardou a dalšími jednotkami ruské armády účastníci neozbrojeného dělnického průvodu nesoucí servilní petici carovi s žádostí o napravení tíživé situace pracujících. Tato událost nejenže odstartovala první ruskou revoluci, ale ve svých důsledcích vytvořila podhoubí k revolucím v roce 1917, tedy těm, které zásadně ovlivnily historický vývoj celého světa.

Událost byla pilně reflektována v zahraničním tisku a výjimkou nebyly ani české země. Specifickým periodikem, které o masakru také referovalo, byl Obrazový zpravodaj z bojiště. Tento velkoformátový časopis vycházející dvakrát týdně byl zpočátku zasvěcen výhradně událostem rusko-japonské války. Převládaly v něm hlavně ilustrace s válečnými výjevy, a pokud jde o textový obsah, odpovídal časopis většinové náladě v tehdejší české společnosti: byl víceméně rusofilský, přičemž redaktoři neopomínali při mezinárodně-politických souvislostech války vyjádřit své protiněmecké postoje.

Magazín na začátku rusko-japonské války psal například o všeobecném nadšení ruského lidu, že může bojovat za cara a vlast, a také o výhodách ruské armády jako národní instituce, ze které by si měly vzít příklad některé evropské státy se svým odnárodněným „žoldnéřským“ vojskem. O rok později v souvislosti s masakrem už zazněla kritika ruských vojenských i vládnoucích míst a byla přiznána nezbytnost rozsáhlých reforem. Na druhou stranu se články nevyhýbaly frázím o živlech rozdmýchávajících dělnické bouře – provokatérech ve službách nepřátel Ruska. Výzvy k radikálnímu skoncování s Romanovci byly připisovány cizincům, protože „rusky cítící člověk by nic podobného nenapsal“.

Představovaný časopis vycházel do března 1906, tedy do doby, kdy už byla rusko-japonská válka několik měsíců minulostí. V periodiku se začínaly od druhého ročníku objevovat i jiné zprávy než ty válečné a v názvu mu ubyl přídomek „z bojiště“. Zánik Obrazového zpravodaje byl nicméně zdůvodněn právě ukončením Rusy prohrané války. Redakce se rozloučila přáním, jež nepatřilo do kategorie realistických: „Nechať na dráze pokroku a mírného vývoje spěje Rusko k nové, lepší budoucnosti na radost svého obyvatelstva a také všeho Slovanstva.“ Slohu článků v Obrazovém zpravodaji se později vysmíval např. Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka.

 

Citace:
Obrazový zpravodaj z bojiště. Praha : Unie, 01.02.1905, 1(94). ISSN 2336-2162. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:cd46b8f6-252b-4830-aa50-c10fe6835115
Marek Fišer

Aktuálně



Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

14. 07. 2025
V pondělí 7. července oficiálně odstartoval první ročník dobrovolného vojenského cvičení pro…
Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…
V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

11. 07. 2025
Studentky druhého ročníku Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické…
Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

Americké lehké pozorovací a spojovací letouny v Československu na konci druhé světové války

09. 07. 2025
Nasazení letectva za druhé světové války přitahuje pochopitelnou pozornost. Letectvo v tomto konfliktu…
Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…