Ruská krvavá neděle na stránkách Obrazového zpravodaje z bojiště

Ruská krvavá neděle na stránkách Obrazového zpravodaje z bojiště

Internetová Wikipedie nabídne pod heslem „Krvavá neděle“ desítky takto označovaných událostí. V anglofonním prostředí evokuje spojení hlavně irské historické milníky, ať už se jedná o ten z doby irské války za nezávislost, či mladší událost z roku 1973, silně reflektovanou v dobové i pozdější populární kultuře. Z hlediska světových dějin však byla podstatnější krvavá neděle v Petrohradě 22. ledna 1905 (9. ledna v juliánském kalendáři, tehdy používaném v Rusku), kdy byli v centru města zmasakrováni carskou gardou a dalšími jednotkami ruské armády účastníci neozbrojeného dělnického průvodu nesoucí servilní petici carovi s žádostí o napravení tíživé situace pracujících. Tato událost nejenže odstartovala první ruskou revoluci, ale ve svých důsledcích vytvořila podhoubí k revolucím v roce 1917, tedy těm, které zásadně ovlivnily historický vývoj celého světa.

Událost byla pilně reflektována v zahraničním tisku a výjimkou nebyly ani české země. Specifickým periodikem, které o masakru také referovalo, byl Obrazový zpravodaj z bojiště. Tento velkoformátový časopis vycházející dvakrát týdně byl zpočátku zasvěcen výhradně událostem rusko-japonské války. Převládaly v něm hlavně ilustrace s válečnými výjevy, a pokud jde o textový obsah, odpovídal časopis většinové náladě v tehdejší české společnosti: byl víceméně rusofilský, přičemž redaktoři neopomínali při mezinárodně-politických souvislostech války vyjádřit své protiněmecké postoje.

Magazín na začátku rusko-japonské války psal například o všeobecném nadšení ruského lidu, že může bojovat za cara a vlast, a také o výhodách ruské armády jako národní instituce, ze které by si měly vzít příklad některé evropské státy se svým odnárodněným „žoldnéřským“ vojskem. O rok později v souvislosti s masakrem už zazněla kritika ruských vojenských i vládnoucích míst a byla přiznána nezbytnost rozsáhlých reforem. Na druhou stranu se články nevyhýbaly frázím o živlech rozdmýchávajících dělnické bouře – provokatérech ve službách nepřátel Ruska. Výzvy k radikálnímu skoncování s Romanovci byly připisovány cizincům, protože „rusky cítící člověk by nic podobného nenapsal“.

Představovaný časopis vycházel do března 1906, tedy do doby, kdy už byla rusko-japonská válka několik měsíců minulostí. V periodiku se začínaly od druhého ročníku objevovat i jiné zprávy než ty válečné a v názvu mu ubyl přídomek „z bojiště“. Zánik Obrazového zpravodaje byl nicméně zdůvodněn právě ukončením Rusy prohrané války. Redakce se rozloučila přáním, jež nepatřilo do kategorie realistických: „Nechať na dráze pokroku a mírného vývoje spěje Rusko k nové, lepší budoucnosti na radost svého obyvatelstva a také všeho Slovanstva.“ Slohu článků v Obrazovém zpravodaji se později vysmíval např. Jaroslav Hašek v Osudech dobrého vojáka Švejka.

 

Citace:
Obrazový zpravodaj z bojiště. Praha : Unie, 01.02.1905, 1(94). ISSN 2336-2162. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.army.cz/uuid/uuid:cd46b8f6-252b-4830-aa50-c10fe6835115
Marek Fišer

Aktuálně



Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

Úskalí národnostních vztahů v meziválečném Československu. Kauza takzvaného Machníkova výnosu z roku 1936

17. 02. 2025
Snaha československé vlády o účinnou ochranu utajovaných skutečností se setkala s nežádoucím ohlasem…
Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…