Ruská revoluce listopadová ve vzpomínkách účastníků

Představovaná kniha z roku 1931 referuje samozřejmě o známé bolševické říjnové revoluci, její editor se nicméně přidržel v názvu datace gregoriánského kalendáře, nikoliv juliánského, jenž v době převratu v Rusku ještě platil. Publikace je složená z příspěvků různých ruských autorů, kteří se k revolučním událostem s menším či větším odstupem vyjadřovali. Najdeme eseje jak představitelů levicových nekomunistických sil, kteří museli následně odejít do emigrace (Kerenskij, Savinkov), tak vzpomínky či úvahy samotných bolševiků (Lenin, Trockij, Bucharin či Antonov-Ovsjejenko). Celý komplet uspořádal význačný český historik a znalec ruského prostředí Jan Slavík, který knihu opatřil také předmluvou. Slavík byl v meziválečném období ředitelem Ruského zahraničního archivu při ministerstvu zahraničních věcí, kde shromažďoval dokumenty od ruských emigrantů. Do Ruské revoluce listopadové vybral takové příspěvky, které dle jeho názoru dobře charakterizovaly dobovou situaci a hlavně pomohly odpovědět na otázky „Proč?“ a „Jak?“ při Slavíkově zjišťování geneze a zákonitostí revoluce.

Svazek byl součástí edice „Z války a revoluce“ vydávané za první republiky v nakladatelství Melantrich. Řídil ji tehdejší vedoucí pracovník v Památníku osvobození Jaroslav Werstadt. On i Slavík byli žáky Josefa Pekaře, zvláště druhý jmenovaný se však k legendě českého dějepisectví neváhal často stavět kriticky. Ve stejné melantrichovské edici vyšel i další Slavíkem sestavený soubor Ruská revoluce březnová ve vzpomínkách účastníků, jakýsi první díl výboru. Následovat měl ještě třetí díl, Občanská válka, z jeho vydání ale sešlo. Zato ve zmíněné ediční řadě publikoval Slavík jednu ze svých zásadních studií Leninova vláda (1917−1924). Po druhé světové válce byla prakticky všechna podobná Slavíkova díla z komunistické vůle tabuizována, byť byl vlastně jedním z prvních teoretiků u nás, jež využíval ve svých tezích marxistický historický materialismus. V jeho spisech však nebylo místo pro kompromisy, takže stěží mohl nové moci vyhovovat.

Možná z výše uvedených důvodů nepochází exemplář knihovny VHÚ z původního fondu Památníku osvobození, ale z prohibitní části někdejší knihovny Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda.

Kniha je dostupná na Digitální studovně Ministerstva obrany zde.

Citace: Slavík, Jan, ed. Ruská revoluce listopadová ve vzpomínkách účastníků: vítězství Leninovo. V Praze: Melantrich, 1931. 351 stran, [12] s. obr. příl.