Ruští vojáci zajatí rakousko-uherskou armádou v Haliči

Ruští vojáci zajatí rakousko-uherskou armádou v Haliči

Na snímku jsou zvěčněni příslušníci ruské armády, zajatí rakousko-uherskou armádou v letech 1914–15 v Haliči.

 

Zacházení s válečnými zajatci bylo regulováno Haagskými úmluvami z let 1899 a 1907. Váleční zajatci měli dostat stejnou stravu a ubytování jako vojáci země, která je držela v zajetí, a byli podřízeni stejnému disciplinárnímu řádu. Zajatci mohli být využiti k práci, která je však nesměla přetěžovat, nesměla být spojena s vojenskými aktivitami a byla placená. Mohli udržovat korespondenci a přijímat balíčky z domova. Pokud se váleční zajatci pokusili o útěk a byli dopadeni, mohli být potrestáni. Pokud se jim však podařilo uprchnout a vrátit se ke své armádě, a poté byli znovu zajati, nesměli být za předchozí útěk trestáni. Pokud to zákony jejich i nepřátelské země dovolovaly, mohli být propuštěni na čestné slovo a vrátit se domů; pokud však čestné slovo porušili, opět se zapojili do bojů a byli znovu zajati, nebyli považováni za válečné zajatce a mohli být postaveni před soud.

V průběhu první světové války upadly do nepřátelského zajetí miliony vojáků – asi 2,5 milionu Rusů, zhruba 2,2 milionu rakousko-uherských vojáků, 1,2 milionu Němců, 600 000 Italů, 500 000 Francouzů nebo 200 000 vojáků Britského impéria. Přestože v zásadě nedocházelo k tak systematickému špatnému zacházení se zajatci, jaké předváděli Němci, Sověti nebo Japonci za druhé světové války, postavení zajatců bylo nezáviděníhodné. Vojáci, kteří se pokoušeli vzdát, byli často zabiti.

Podmínky v některých zajateckých táborech vedly k vysoké úmrtnosti, způsobené zejména nedostatkem potravin, infekcemi nebo klimatickými podmínkami. Zejména v první fázi války nebyly válčící země připraveny zvládat velká množství zajatců, jen postupně byly zřizovány zajatecké tábory. V českých zemích byli zajatci drženi například v Terezíně. V táborech podnikal inspekce Červený kříž z neutrálních států i ze zemí, z nichž zajatci pocházeli, a prostřednictvím neutrálních zemí docházelo k výměnám válečných zajatců. Dle Haagských úmluv mělo dojít k repatriaci válečných zajatců co nejdříve po skončení války, v reálu byla situace složitější a například němečtí a rakousko-uherští obránci Ťiao-čou v Číně se z tehdy snesitelného japonského zajetí vrátili do Evropy teprve roku 1920.

 

Aktuálně



1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…
Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

Muzeum v Lešanech patřilo předposlední zářijovou sobotu stovkám dětí

23. 09. 2023
Stovky dětí v doprovodu svých rodičů dorazily na tradiční Dětský den do Vojenského…