Samohybný minomet ráže 240 mm 2S4 „Tjulpan“
Fotogalerie
Myšlenka na spojení výhod obřího sovětského minometu M240 a pásového podvozku pochází z roku 1967. Výsledkem byl 2S4 (SM-240) „Tjulpan“ („Tulipán“, na Západě známý též jako M-1975), uvedený do služby roku 1972.
Tjulpan využívá stejný pásový podvozek jako samohybná houfnice 2S3 „Akacija“. Dieselový motor V-59U dává vozidlu maximální rychlost až 62 km/h, v těžkém terénu max. 25–30 km/h. Korba je pancéřována, maximální síla pancíře činí 20 mm. Hmotnost vozidla činí 27,5 t, obsluhu tvoří pět osob (podle jiných údajů, jež započítávají jak obsluhu vozidla, tak samotného minometu, celkem devět mužů).
Vlastní minomet M240 je vezen na korbě a před použitím je nutno jej posadit na zem. Příprava ke střelbě, stejně jako následně k přesunu, trvá čtyři minuty. S ráží 240 mm se jedná o největší aktuálně používaný minomet na světě. Standardní munice váží 130 kg, minomet však je schopen střílet i laserem řízené střely Smelčak, stejně jako chemickou či jadernou munici. Maximální dostřel při střelbě běžnou municí činí 9,65 km, při použití reaktivní munice až 20 km, minimální dostřel je 800 m. Munice je automaticky nabíjena zezadu podavačem umístěným na korbě vozidla – při nabíjení je hlaveň zvednuta a sklopena do horizontální polohy. Rychlost palby činí zhruba jeden výstřel za minutu. Sekundární výzbroj představuje kulomet PKT ráže 12,7 mm.
V letech 1969–88 bylo v závodech ve Sverdlovsku/Jekatěrinburgu a v Permu vyrobeno celkem asi 588 kusů tohoto samohybného minometu. 2S4 „Tjulpan“ nebyl využívaný tolika armádami jako většina sovětské techniky. Sovětská a později ruská armáda jej nasadily v Afghánistánu, respektive v Čečensku. Čtyři kusy minometu 2S4 se ocitly i ve výzbroji ČSLA, konkrétně těžkého dělostřeleckého útvaru v Žamberku. Syrská armáda jej využívá v současném konfliktu v Sýrii.
Aktuálně
Letní škola pro seniory 2026: Znovu do zbraně s kávou, letos i s výjezdem do Leteckého muzea Kbely
Mezi exponáty Armádního muzea Žižkov. Psi Vojenské policie zvládají i neznámé prostředí
Od vyhlazení Lidic uplynulo 84 let. Nacisté chtěli obec vymazat z mapy
Kurátor VHÚ Praha Ivan Fuksa získal cenu Miroslava Ivanova za knihu popisující konflikt v Hejnicích v roce 1938
Letoun, který nemá být snadno čitelný. Unikátní kamufláž pro český C-390 navrhl akademický malíř Pavel Holý z VHÚ Praha
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
