Samopal Sten Mk. II

Armáda Spojeného království se v meziválečném období vývojem samopalů nezabývala – ostrovní velmoc viděla své těžiště především v námořnictvu a letectvu. Na prahu války si však uvědomila, že samopal jako typ ruční palné zbraně ignorovat nemůže. Prvním typem, který se na ostrovech od června 1941vyráběl, byl Lanchester Mk. I představující napodobeninu německého samopalu MP. 28,II. To, že byl primárně přidělen námořním jednotkám, není udivující.

Podstatně většího rozšíření ale dosáhly během války samopaly Sten, konstruktérů Harolda Johna Turpina a majora Reginalda Vernona Shepherda z Royal Small Arms Factory (RSAF) v Enfieldu. Označení Sten vzniklo složením počátečních písmen příjmení konstruktérů a prvních písmen zbrojovky v Enfieldu. První model s označením Mk. I a Mk. I*, vyráběný od března 1941, měl sice odnímatelnou ramenní opěrku, ale pouzdro závěru bylo doplněno předpažbím se sklopnou dřevěnou rukojetí, takže připomínal spíše karabinu.

Výroby ve skutečně masovém měřítku se ale dočkal druhý typ s označením Mk. II, jež se do sériové výroby dostal v srpnu 1941. Vyráběla jej Royal Ordnance Factory (ROF) ve Fazakerley, ROF v Theale, BSA Guns v Birminghamu a RSAF v Enfieldu. Válečná produkce jen na území Velké Británie tak představovala 2,5 milionu vyrobených kusů.

Podstatnou výhodu této zjednodušené konstrukce představovala odnímatelná hlaveň a otočná zásobníková šachta, která umožňovala uzavřít v transportní poloze výhozné okénko. To bylo ale možné za předpokladu, že byl ze zbraně vyjmut zásobník. Konstrukce odnímatelné ramenní opěrky se zjednodušila, byť způsob upevnění v pouzdře závěru zůstal stejný. Zbraň tak bylo možné rozložit na tři základní díly, z nichž nejdelší představovalo 330mm pouzdro závěru. Zásobník s kapacitou 32 nábojů 9 mm Parabellum měl jednořadové vyústění a konstrukčně vycházel ze samopalu Lanchester. Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem činila 3300 gramů.

Výrobně jednoduchá konstrukce měla ale také svá úskalí. První praktické zkušenosti ukázaly, že slabinu zbraně představuje konstrukce zásobníku. Při jeho naplnění 32 náboji docházelo na počátku střelby k zádržkám v podobě vzpříčení náboje, takže v předpisech vydaných na jaře 1942 již byl výslovně uveden zákaz plnit zásobníky více než 28 náboji.

Samopal Sten Mk. II sehrál svoji roli také v atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Dodnes neobjasněné selhání zbraně v rukou rotmistra Jozefa Gabčíka bylo a je zdrojem řady spekulací a pokusů o technické vysvětlení. Jednou z možných příčin skutečně mohlo být naplnění zásobníku plným počtem nábojů. Zkušenosti, které mohli členové výsadku Anthropoid se zbraní během výcviku získat, byly nutně omezené. Gabčíkův samopal s výrobním číslem FF 209, pocházející z produkce ROF ve Fazakerley nebyl dosud nalezen a závada na zbrani nebyla při vyšetřování atentátu předmětem zkoumání.

Exemplář vyrobený zbrojovkou RSAF v Enfieldu získalo muzeum nákupem v roce 2011 od firmy BVS, s. r.o., Praha.