Sama osobnost autora činí z knihy velmi zajímavé čtení. Doktor práv (a později též filosofie) Adolf kníže Schwarzenberg totiž patřil k tradiční česko-rakouské šlechtické rodině, která má v Čechách mnohasetletou tradici. Jeho životní osudy by vydaly na několik knih, neboť jeho životní cesta byla nejen velmi pestrá, ale také značně složitá. Narodil se 18. srpna 1890 na zámku Hluboká do krumlovské rodové linie. S c. a k. armádou se seznámil ještě v mírových časech jako jednoroční dobrovolník, poté nastoupil ke studiu práv, která úspěšně ukončil roku 1914. Po propuknutí války nastoupil k hulánům, v jejichž řadách prošel boji na východní frontě, poté se jakožto nadšený automobilista stal velitelem automobilní kolony na italské frontě a na sklonku roku 1917 byl převelen na Blízký východ. Za jistou ironii osudu lze považovat fakt, že Adolf kníže Schwarzenberg sloužil v rakousko-uherské armádě po boku tureckých spojenců, neboť stejné jméno nesl i jeho prapředek polní maršál Adolf von Schwarzenberg (1551–1600), jehož zásluhy na dobytí Raabu (dnes Györ v Maďarsku) roku 1598 z rukou Turků /do té doby tureckého Raabu/ přinesly do rodového erbu useknutou tureckou hlavu, jíž oklovává havran.
Po válce se z britského zajetí vrátil do nově vzniklého Československa a záhy převzal správu rodového majetku. Za druhé světové války mu Němci zabavili veškerý majetek a on sám se svojí chotí před nacistickými represemi emigroval do USA. Po druhé světové válce se vrátil do Evropy, kde rekonstruoval zničené rodinné sídlo ve Vídni. V Československu byl ale celý majetek krumlovské větve zestátněn zákonem č. 143/1947 Sb., přestože spolupráce rodiny s nacisty nebyla prokázána. Nedlouho poté Adolf Schwarzenberg podlehl srdečnímu onemocnění a 27. února 1950 zemřel ve svém domě v Itálii.
Prezentovaná kniha formátu A5 má pevnou převazbu, ačkoliv původně vyšla v brožovaném vydání. Čtivý text doprovází množství černobílých obrázků zachycujících jak malebné scenérie Istanbulu či Damašku, tak portréty lidí, předními osobnostmi počínaje a bezejmennými tureckými vojáky konče. Samotné vyprávění přináší lehkou a poutavou formou vzpomínky na pobyt v turecké metropoli i na autorovu službu v Damašku. Popis místní kultury a její srovnání s evropskými zvyklostmi je v mnoha ohledech dodnes aktuální a nabízí množství paralel. V každém případě je publikace stále poutavou připomínkou služby českých vojáků na Blízkém východě za Velké války.
Citace:
SCHWARZENBERG, Adolf. Pod praporem tureckého půlměsíce: válečné vzpomínky na Syrii a Palestinu. Praha: Rudolf Březina, 1926. 150 s.: [29] čb. obr.