SKOUPÝ, Jiří. Zapomenutý brněnský atentát

Krátce po půlnoci 8. února 1945, kolem půl jedné ranní, zemřel v brněnské nemocnici na Žlutém kopci na následky střelného poranění SS-Hauptsturmführer (kapitán) August Gölzer, příslušník velitelství XXXIX. úseku všeobecných SS v Brně. Ačkoli byl zabit československým odbojem, zůstal útok na něj na rozdíl od světově proslulého pražského atentátu pozapomenut, jak ve svém názvu trefně uvádí i prezentovaná kniha.

Předchozího večera, 7. února 1945, Hauptsturmführera Gölzera mířícího v doprovodu své manželky ze služebny SS domů začali sledovat dva mladí muži z levicové odbojové organizace Předvoj. Poté co pár dorazil k domovním dveřím, jeden z mládenců vytáhl pistoli a zvolal: „Hände hoch!“ Gölzer se otočil a pokusil se vytasit vlastní zbraň. Padlo několik výstřelů, ale to už se Gölzerově ženě podařilo otevřít dveře a vtáhnout manžela dovnitř. Odbojáři Vladimír Blažka a Alois Bauer se dali na útěk, zatímco raněnému SS-manovi poskytl první pomoc lékař bydlící v témže domě. Ten také zavolal záchranku, která však přijela až po dvou hodinách čekání. Přestože byl Gölzer po převozu do nemocnice okamžitě operován, svému zranění podlehl.

Jakkoli se jednalo o významný odbojový čin, neměl velký ohlas. S ohledem na nepříznivou válečnou situaci se Němci rozhodli zprávy o atentátu zatajit, aby jejich zveřejněním ještě více nepodnítili hnutí odporu. Pátrání gestapa po útočnících bylo zprvu neúspěšné, ale vzhledem k tomu, že levicové odbojové organizace byly již dlouho v hledáčku německé tajné policie a část jejich struktury byla infiltrována konfidenty, bylo jen otázkou času, než některý ze zatčených a brutálně vyslýchaných prozradí klíčové informace. Počátkem března se dostal do rukou gestapa i velitel branného referátu Předvoje a od něho vedla stopa k oběma vykonavatelům, bývalému partyzánovi Vladimíru Blažkovi a jeho bratranci Aloisi Bauerovi. Oba byli zatčeni 22. března 1945 a po nelidských výsleších 14. dubna téhož roku popraveni v Kounicových kolejích.

Brněnský atentát se kupodivu nedočkal větší popularizace a propagandistického využití ani ze strany komunistického režimu po roce 1948. Důvodů bylo několik. V prvé řadě není zcela jasné, jak dalece šlo o plánovanou akci. Přestože Předvoj chtěl přistoupit k likvidaci konfidentů a čelných představitelů gestapa, je možné, že impulzivní Vladimír Blažka, který měl za sebou již delší působení v odboji, německé vězení a účast ve Slovenském národním povstání, provedl akci na vlastní pěst. U výslechů se hájil tím, že chtěli Gölzera jen odzbrojit a stříleli v sebeobraně, když esesák sáhl po pistoli. Pokud šlo o cílený útok, je otázkou, zda měl být jeho obětí skutečně Gölzer, který měl sice relativně vysokou hodnost, ale na brněnském velitelství SS pracoval jako účetní. Je možné, že došlo k jeho záměně za velitele brněnského gestapa Koslowského. Propagandistické využití celé akce dále kalila skutečnost, že na vytvoření celého plánu likvidace konfidentů spolupracoval jeden z konfidentů gestapa, a pak také skutečnost, že velitel branného referátu Předvoje se zpočátku nechal přesvědčit vlídným jednáním a zárukou beztrestnosti pro sebe i pro své podřízené ke spolupráci s gestapem. Přestože i on nakonec zakusil brutalitu gestapáckých výslechů a o beztrestnosti se samozřejmě nedalo mluvit, válku přežil s cejchem zrádce. A tak se celá tato odbojová akce stala Zapomenutým brněnským atentátem.

Autor prezentované knihy, brněnský historik Jiří Skoupý, se věnuje celé problematice kontextově v širších souvislostech a ve své práci rozebírá nejen vybrané aspekty levicového odboje na Brněnsku po celou dobu války, ale mapuje i bílá místa brněnského atentátu a osudy lidí, kteří měli s akcí něco společného. Část knihy se zabývá také poválečnými osudy aktérů a samozřejmě i druhým životem atentátu na Hauptsturmführera Gölzera, či v tomto případě spíše důvody „neživota“. Kniha je psána čtivě a čtenáře snadno pohltí a vtáhne do děje. Přesto splňuje veškeré požadavky na odbornou literaturu, má rozsáhlý poznámkový aparát, přehled pramenů a informačních zdrojů, nechybí ani rejstřík. Text je doplněn řadou fotografických snímků či faksimilií dobových dokumentů. Jedná se tak o velmi důstojné a vysoce kvalitní dílo, jež snad přispěje k tomu, aby brněnský atentát již zapomenutý nebyl.

Citace:

SKOUPÝ, Jiří. Zapomenutý brněnský atentát : z činnosti levicového odboje na Brněnsku v letech 1939-1945. Vydání první. Praha : Academia, 2019. 243 stran (1938-1953 ; svazek 19) ISBN 978-80-200-2997-3

Zdeněk Munzar