Smuteční oznámení o smrti brig. gen. Václava Volfa

Smuteční oznámení o smrti brig. gen. Václava Volfa

Brigádní generál Václav Volf (17. 1. 1893, Máslojedy−24. 11. 1942, Berlín) patří k dnes již polozapomenutým osobnostem protinacistického odboje. Pocházel z rolnické rodiny, která však měla blízko k vojenskému prostředí. Jeho otec založil muzeum války 1866 na Chlumu a strýc Václav byl generálem rakousko-uherské armády. Jako posluchač dělostřelecké kadetní školy v Traiskirchenu byl v roce 1913 zařazen k těžkému houfnicovému oddílu č. 9 v Terezíně. Po vypuknutí první světové války odešel na ruskou frontu, kde však záhy padl do zajetí. V roce 1916 se přihlásil do srbské armády a bojoval v Dobrudži a na Dunaji. Po rozpadu ruské fronty následoval srbskou dobrovolnickou divizí na soluňskou frontu, kde se přihlásil do československých legií ve Francii, odkud byl jako vycvičený dělostřelec záhy převelen do Itálie. Po návratu do vlasti se v roce 1919 zúčastnil bojů o Těšínsko a Slovensko, kde působil jako zástupce velitele dělostřelectva západní skupiny gen. Mittelhausera.

Po skončení války zůstal v armádě a postupně stoupal v hodnostech. V letech 1926–1933 působil s několika přestávkami v Ruzyni, naposledy jako velitel děl. pl. 1. Kromě služby u vojska absolvoval několik vyšších důstojnických kurzů ve Francii a sám přednášel na Válečné škole v Praze. Do generálské hodnosti byl povýšen v roce 1937, kdy působil v Českých Budějovicích jako velitel 5. polní dělostřelecké brigády a posléze dělostřelectva 5. divize. Na podzim 1938 působil jako velitel dělostřelectva I. sboru ve Voticích.

Po nacistické okupaci a likvidaci čs. branné moci nastoupil jako zdravotní rada do Ústavu pro léčení duševně nemocných v Horních Beřkovicích. Od počátku okupace pracoval v odboji. Vybudoval Krajské velitelství Obrany národa – jižní Čechy a řídil jeho odbojové skupiny na Písecku, Jindřichohradecku, Táborsku a Českobudějovicku. Dne 14. 2. 1940 byl ve svém bytě zatčen gestapem. Postupně vystřídal věznice v Českých Budějovicích, Görlitzu, Budyšíně, Ulmu a nakonec Alt Moabit v Berlíně.  Při soudním přelíčení konaném ve vypjaté atmosféře po útoku na Reinharda Heydricha dne 26. 6. 1942 byl společně s šesti dalšími spolupracovníky odsouzen k trestu smrti a posléze převezen do věznice v Berlíně-Plötzensee, kde byl 24. 11. 1942 ve 20:00 popraven. V roce 1946 byl povýšen do hodnosti divizního generála in memoriam.

Rozměry: 28,6 x 9,9 cm

Smuteční oznámení o konání zádušní mše v den třetího výročí jeho smrti bylo získáno do sbírky VHÚ Praha v roce 2009.

Aktuálně



Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…
Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

Do pražských ulic vyjela speciální tramvaj odkazující na výročí 80 let od Pražského povstání

06. 05. 2025
Při příležitosti 80. výročí Pražského povstání a blížícího se výročí konce druhé…