Sovětský časopis Frontovaja illjustracija, No. 31, 1943

Časopis „Frontovaja illjustracija“ (Фронтовая иллюстрация) patřil ke klíčovým prostředkům sovětské válečné propagandy. Od srpna 1941 do července 1945 vycházel třikrát měsíčně. Každé číslo mělo spolu s přebalem 8 stran. Náplní byly především aktuality z fronty, fotografie, fotomontáže, karikatury, poznámky o každodenním životě na frontě a hrdinských akcích Rudé armády. Téměř veškerý text byl řešen popiskami pod fotografiemi. Velké obrázky, krátké texty – to byla nejživější a nejsrozumitelnější kronika událostí. Časopis četli vojáci v první linii, zranění v nemocnicích, dělníci v týlu a v neposlední řadě i němečtí váleční zajatci.

S časopisem spolupracovali nejlepší umělci, fotografové a novináři SSSR – J. A. Ganf, B. E. Jefimov, D. Bědnyj, S. J. Maršak , I. G. Erenburg a mnoho dalších. Pro rozšíření čtenářské základny vycházel časopis v několika jazycích a nabízí se tak srovnání s německým časopisem Signal.

První listopadové číslo z roku 1943 je věnováno osvobození Kyjeva. Této operace se po boku Rudé armády účastnila i 1. československá samostatná brigáda v SSSR. Ta vyrazila do útoku 5. listopadu po poledni a po překonání několika linií německé obrany dosáhla za svítání následujícího dne jako jedna z prvních jednotek západního břehu Dněpru, čímž odřízla německé síly ve městě.

Bohužel sovětská propaganda na stránkách „Frontových obrázků“ československý úspěch nijak nevyužila a o jejich účasti v kyjevské operaci mlčí, což kontrastuje s vysokým oceněním, které se československým vojákům dostalo od jejich nadřízených. Naopak v duchu oficiální propagandy určené pro vnitřní publikum a snad i v předtuše dalšího vývoje Ukrajiny označuje osvoboditele za bratry z východu. Hlavním námětem je pak devastace Kyjeva a utrpení jeho obyvatel pod německou okupací. Ústřední dvoustranu pak zabírá projev J. V. Stalina před Moskevským sovětem a jeho nadšené přijetí celým národem. Sovětský vůdce zde označil osvobození Kyjeva za přelom ve válce.

Rozměry: 119 x 65 mm

Časopis si jako památku na boje o Kyjev schovala lékárnice československé vojenské jednotky v SSSR Helena Petránková (1904–1968). Do sbírky VHÚ Praha byl věnován v roce 1962.