Španělská kytara

Španělská kytara

Podle organologického členění spadá kytara do kategorie strunných drnkacích nástrojů, tzv. chordofonů. Jedná se o strunný instrument s hmatníkem, u něhož vzniká tón na principu rozechvění strun, které jsou napjaty mezi dvěma pevnými body. Jednotlivé struny se mohou rozezvučovat buď hráčovými prsty nebo tzv. plektrem (trsátkem). Kytara v hudební praxi slouží jako doprovodný či sólový nástroj.

Předchůdkyni dnešních kytar používali již starověcí Římané a Řekové, kteří nástroj nazývali kithara. Jeho další rozšíření zapříčinil arabský vpád do jižní Evropy v 8. – 9. stol. n.l. Ze Španělska, kde instrument rychle zdomácněl a stal se doslova národním nástrojem, se kytara postupně dostala do Francie a Itálie. Jako první začal s výrobou kytar ve střední Evropě výmarský dvorní nástrojař Jakub August Otto (1760-1829) až v roce 1788. Bylo to v době, kdy kytara získávala na stále větší popularitě. Tehdejší významní skladatelé, jako Franz Peter Schubert, Luigi Boccherini, Carl Maria von Weber, na tento nástroj sami hráli a komponovali pro něj skladby. Ve druhé polovině 19. století nastal pro kytaru přechodný ústup ze slávy, který byl zapříčiněn velkým rozšířením klavíru do měšťanské středostavovské vrstvy. Toto období stagnace definitivně skončilo na počátku 20. století.

Nástroj na fotografii představuje novodobou španělskou kytaru značky Schneider. Těleso instrumentu se skládá z ozvučné skříně (korpusu), která je tvořena horní a spodní deskou a spojovacími luby. V dolní části vrchní desky je umístěn kovový struník pro zakládání strun. Dále je ke korpusu připevněn hmatník, jenž je rozdělen v půltónové polohy kovovými pražci. Krk hmatníku je v horní části zakončen mírně zahnutou hlavicí s kolíčkovou mechanikou, jenž umožňuje napínání a ladění jednotlivých strun. Nástroj je vysoký přibližně 95 cm.

Vyfotografovaný exponát přibyl do sbírek Vojenského historického ústavu Praha v roce 2006 převodem z Vojenského zařízení ve Staré Boleslavi.

 

Aktuálně



Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…
Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

Seriál Poklady z depozitáře představuje hrůznou tabulku z koncentračních táborů

30. 01. 2025
Další díl seriálu Poklady z depozitáře, který vychází na webu iDNES.cz, a k němuž…