Stan wojenny w Polsce 1981–1983

„Obyvatelky a obyvatelé Polské lidové republiky! Obracím se na Vás dnes jako voják a jako šéf polské vlády. Obracím se na Vás v záležitostech nejvyšší vážnosti. Naše vlast se nachází nad propastí…“ Těmito slovy zahájil generál Wojciech Jaruzelski, toho času premiér PLR a první tajemník polské komunistické strany, svůj proslov vysílaný o 6. hodině ráno 13. prosince 1981. Oznamoval jím celému polskému národu vyhlášení válečného stavu, který trval od tohoto dne až do 22. července roku 1983.

Stanné právo, vyhlášené fakticky protiústavně na základě nejednomyslného hlasování zemské rady (Rada Państwa) 12. prosince 1981, schválené teprve dodatečně Sejmem 25. ledna následujícího roku, bylo zvažováno polskými vládnoucími kruhy už během vlny stávek, která probíhala v srpnu 1980. Tehdy však k jeho zavedení nedošlo a také zahraniční intervence (cvičení vojsk Varšavské smlouvy, která byla připravena zasáhnout v prosinci roku 1980, s názvem Krkonoše 80) byly zažehnány dohodou a vznikem odborové organizace Solidarita. Ve stejnou dobu ale vláda v čele s generálem Jaruzelským začala připravovat reálnou možnost vyhlášení válečného stavu a nechala vytvořit seznam téměř 13 tisíc osob činných v opozici, které měly být zatčeny. Přípravy byly završeny koncem srpna 1981 a od toho okamžiku bylo vyhlášení mimořádného stavu jen otázkou času a potřebného politického rozhodnutí.

K němu došlo v sobotu 12. prosince, kdy zemská rada odsouhlasila vyhlášení válečného stavu na území celého polského státu. O půlnoci ze soboty na neděli započalo zatýkání vytipovaných osob, bylo přerušeno civilní telefonní spojení, obsazeny objekty rádiového a televizního vysílání a v ulicích se objevily desetitisíce polských vojáků. Vojenští komisaři obsadili klíčové pozice v mnoha institucích společenského i hospodářského života země, byly zakázány stávky, shromažďování a spolková činnost. Následující rok a půl platila přísná pravidla mimořádného stavu – noční zákaz vycházení, zákaz změny pobytu bez předchozího ohlášení, omezení vydávání novin, uzavření hranic státu a dočasné přerušení výuky ve školách.

Válečný stav provázela ohromná mediální propaganda, jejímž cílem bylo zdiskreditovat hnutí Solidarita před celou polskou veřejností i v zahraničí. Mezi československými disidenty vyvolalo vyhlášení mimořádného stavu sice řadu protestů, omezily se však na šíření letáků či malování nápisů na zdech. V Polsku byla okamžitou reakcí na vyhlášení válečného stavu řada stávek ve fabrikách, hutích a zejména dolech, v Gdaňsku a v Krakově se statisíce lidí vydaly demonstrovat. Do masového odporu celé země se však tyto akce nepřeměnily. Zatýkáním se podařilo včas eliminovat vůdce demokratické opozice a zamezit tak jakékoliv širší koordinaci protestů. Lokální demonstrace byly záhy utlumeny nasazením vojenských oddílů většinou bez nutnosti masivnějšího ozbrojeného zásahu.

V průběhu válečného stavu bylo internováno celkem 10 131 osob spojených s hnutím Solidarita, z toho kolem 5 tisíc během prvního týdne po vyhlášení. Kromě zástupců opozičních hnutí a intelektuálů byli zatýkáni také vůdci a účastníci stávek a protestů, nejvyšší tresty sahaly k 10 letům vězení. Obecnou praktikou se stalo propouštění členů Solidarity ze zaměstnání a nátlak na jejich emigraci. Likvidaci opozičních sil provázely také čistky v komunistické straně, které se dotkly všech struktur státního aparátu. O život přišlo přinejmenším 50 lidí (ale udává se i dvojnásobek) včetně horníků z hornoslezských dolů, jejichž stávka byla jako jedna z mála krvavě potlačena.

Přestože vyhlášení válečného stavu zabránilo generální stávce a dočasně utlumilo demokratickou opozici, vyvolalo zároveň ohromnou vlnu vystupování z komunistické strany. Také nijak nepomohlo zlepšení hospodářské situace Polské lidové republiky. Ta se totiž na počátku 80. let zmítala v potravinové a energetické krizi, jejíž zažehnání bylo oficiálním zdůvodněním válečného stavu.

Představovaná kniha, vydaná kolektivem autorů Instytutu Pamięci Narodowej, je první odbornou syntézou věnovanou válečnému stavu v Polsku v letech 1981–1983. Výklad je pojat ve dvou rovinách – regionální a tematické. Každá kapitola se zabývá určitou geografickou oblastí, které v součtu pokrývají celé území Polska. Jednotlivé podkapitoly, jež jsou pro všechna území identické, jsou zaměřeny tematicky, např. na postup operací při zavádění mimořádného stavu, fungování vládního aparátu, činnost opozice ad. Kniha je doplněna obrazovou přílohou přinášející reprodukce dobových fotografií a podrobným jmenným rejstříkem.

Citace:

DUDEK, Antoni, ed. Stan wojenny w Polsce 1981-1983. Warszawa : Instytut Pamięci Narodowej, 2003. 801 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 83-89078-22-8.