Snímek pořízený po osvobození Prahy v květnu 1945 zachycuje vyhořelou Staroměstskou radnici – jeden ze symbolů květnového povstání.
Novogotické křídlo Staroměstské radnice bylo postaveno roku 1848 podle návrhu vídeňských architektů Petera von Nobileho a Paula Sprengera na místě starších budov. Podoba tohoto křídla však vzbuzovala kritiku – od konce XIX. století byly vypisovány soutěže na jeho přestavbu, avšak žádné změny nebyly realizovány.
Novogotickému křídlu radnice se stal osudným až květen 1945. Dne 5. května byla povstalci osvobozena Staroměstská radnice, Nová radnice na Mariánském náměstí i Nová úřední budova. Němečtí okupanti se však záhy pokusili tyto objekty, propojené podzemními chodbami, dobýt. Do konce povstání zahynulo při úspěšné obraně radnice a v jejím okolí bezmála sto obránců, přičemž se jen některé z nich podařilo identifikovat. Nejtěžší škody utržila Staroměstská radnice při požáru z 8.–9. května. Z novogotického křídla zbyly pouze obvodové zdi, zničeno bylo též velké množství archiválií z městského archivu.
Po druhé světové válce bylo rozhodnuto strhnout zbytky novogotického křídla Staroměstské radnice a ponechat pouze část, jež přiléhala k radniční věži a zajišťovala její stabilitu. Pozdější soutěže na dostavbu radnice daly vzniknout spoustě projektů, i dosti odvážných, ale žádný z nich nebyl realizován. Volné prostranství na místě vyhořelé budovy tak i dnes zůstává jednou z nejviditelnějších stop druhé světové války na tváři našeho hlavního města.