Rudolf Medek se narodil 8. 1. 1890 v Hradci Králové. V roce 1913 nastoupil presenční vojenskou službu, avšak již po krátké době byl superarbitrovaván pro srdeční slabost. Pár měsíců po začátku 1. světové války, na konci roku 1914 však byl povolán znovu a později nasazen na východní frontu. Zde se dozvěděl o existenci České družiny, bojující v rámci ruské armády a koncem prosince 1915 přešel i s důležitými dokumenty a informacemi k Rusům. V létě následujícího roku se stál příslušníkem 6. roty 1. čs. střeleckého pluku. V jeho řadách vykonal mnoho úspěšných průzkumných akcí a 2. 7. 1917 se účastnil největšího vystoupení československých legionářů za 1. světové války, bitvy u Zborova. Za statečnost byl mnohokrát vyznamenán vysokými ruskými řády. Již v květnu roku 1917 byl zvolen do organizační komise Odbočky československé národní rady. V létě 1919 absolvoval cestu do Francie a USA, kde prosazoval rychlejší návrat československého vojska ze Sibiře.
Na konci roku 1919 se vrátil do Československa a stal se přednostou osobní a stížnostní komise MNO. Od června 1920 působil jako ředitel nově vzniklého Památníku Odboje, z nějž vznikl roku 1929 reorganizací Památník osvobození, předchůdce dnešního Vojenského historického ústavu Praha.
Na prvním snímku: Generál Rudolf Medek se všemi vyznamenáními in natura (VUA Praha), 30. léta.