Prezentovaná publikace představuje korespondenci z let 1874-1912 mezi Mikolášem Alšem a Aloisem Jiráskem, které pojilo celoživotní hluboké přátelství, a navazuje na Jiráskovo dílo Z mých pamětí. Dopisy uspořádal, rejstříky sestavil a komentářem text doplnil Emanuel Svoboda (1882-1973), zeť Mikoláše Alše, který byl velkým znalcem a obdivovatelem jeho díla. To je prodchnuto láskou k historii a vlasti. Aleš zprvu tvořil v pozdně romantickém stylu, později směřoval k secesi. Mezi jeho nejznámější díla patří kresba Jan Žižka a obraz Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem, je také jedním z autorů jednoho z největších pláten na světě Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou inspirovaného zfalšovaným Rukopisem královédvorským. Malíř, dekoratér a ilustrátor se narodil 18. listopadu 1852 v Miroticích a zemřel 10. července 1913 v Praze na Vinohradech.
Jeho dlouholetý přítel Alois Jirásek se narodil 23. srpna 1851 v Hronově a zemřel 12. března 1930 v Praze. Čtrnáct let žil v Litomyšli a živil se zde jako profesor dějepisu a zeměpisu na gymnáziu, potom se přestěhoval do Prahy, kde vyučoval také na gymnáziu. V roce 1890 vstoupil do České akademie věd a umění a v roce 1901 byl jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Je představitelem realismu prolínajícího se s romantismem a autorem neobvykle rozsáhlého díla, řady historických románů a dramat zejména z pobělohorské doby, národního obrození a především husitských válek. Ztotožňoval se totiž s názorem Františka Palackého, že se jedná o jedno z nejvýznamnějších období českých dějin. Jeho historické romány se vyznačují značnou idealizací, generalizací a nedostatečně propracovanou psychologií postav se spíše uměleckými aspiracemi, což bylo Jiráskovi také často vytýkáno. Historická próza totiž v této době plnila spíše funkci výchovnou, propojenou s vlasteneckými zájmy. Jeho tvorba byla i přes tyto výhrady odborné historické obce velice oblíbená širokou veřejností a zejména legionáři, kteří si úryvky z jeho děl zdobili vagony, stejně tak byly mezi nimi populární i ilustrace Mikoláše Alše.
Prezentovná kniha je vázaná v pevné vazbě, má 244 stran a obsahuje mnoho reprodukcí kreseb Mikoláše Alše a Aloise Jiráska, přebal knihy vytvořil Mikoláš Aleš. Vyšla v nakladatelství Orbis, výtvarné nakladatelství Praha v březnu 1953 jako 4. vydání nákladem 5400 výtisků. Kromě vzájemné korespondence obsahuje také čtyři prózy Aloise Jiráska: Husaři, Balada z rokoka, Tomáš Fanfule, O Martinka. Dopisy Mikoláše Alše a Aloise Jiráska nejen že ilustrují charakterové vlastnosti obou dopisovatelů, jejich osobní prožitky a životní peripetie, ale i vzájemnou spolupráci výtvarníka a spisovatele, stejně jako pozadí tvorby známých ilustrací zejména historického charakteru, a jsou tak cenným svědectvím doby jejich vzniku.
Citace:
Svoboda, Emanuel. Aleš a Jirásek: listy dvou přátel. Orbis, výtvarné nakladatelství Praha, 1953.