Těžkoodění jezdci cca 1500-1530

Těžkoodění jezdci cca 1500-1530

Cínové figurky se vztahem k vojenství 16. století vždy představovaly přitažlivý artikl pro sběratele i oko laického diváka. A nebyli to zdaleka jen pestrobarevní pěší žoldnéři, landsknechti, ale také jezdci z téhož období, jak ostatně ukazuje přiložená fotografie. V tomto případě se jedná o figurky, zobrazující jezdce z první čtvrtiny 16. století v tzv. maxmiliánské plátové zbroji, pro niž bylo typické bohaté zdobení žlábky-kanelami.
Kůň byl v této době mnohdy také chráněn plátovou zbrojí, kryjící zpravidla celý trup. V některých případech se zbroj koně redukovala na ochranu plecí, krku a hlavy, kryté čelní plátovou maskou, tzv. šafronem (z francouzského chanfrein). Ačkoliv první pistole s kolečkovým zámkem vznikaly přibližně v této době, jezdci jimi ještě nebývali běžně vybaveni a totéž platí i pro prezentované figurky, jejichž hlavní zbraně stále představuje kopí spolu s mečem a dýkou.
Oba jezdci jsou ztvárněni ve statické pozici, v níž by vyčkávali před nástupem do boje – jeden s kopím opřeným o třmen, druhý s kopím drženým volně šikmo přes trup. Barevnému spektru prezentovaných figurek dominují různé odstíny stříbřité, šedostříbrné a modrostříbrné barvy, znázorňující kovový povrch zbraní a plátové zbroje jezdců i koní. Dřevěné a kožené součásti výstroje, jmenovitě sedlo, dřevce kopí či závěs meče spolu se srstí koní prezentují barvy medová, tmavě a světle hnědá. Ne vždy bývali těžkoodění jezdci v tomto období tak pestrobarevní jako v dřívějších dobách. Kov bylo možné potahovat barvenou látkou nebo kůží, ale na druhé straně bylo možné barvami natírat i samotné pláty či jejich části.
Prezentované figurky ukazují barevně pestrou i strohou variantu – levý jezdec má pouze modře barvené řemení uzdy a část krčních plátů koně, zatímco jezdec vpravo je pod kyrysem oděn do krátké červenomodře pruhované suknice a on sám i jeho kůň nese rudý péřový chochol. Na plechu, jež jeho koni kryje plece, se nachází žluto-bíle čtvrcené kruhové pole.
Takto vypadali těžkooděnci francouzského krále Františka I., kteří se 13. a 14. září 1515 účastnili bitvy u Marignana. Zde se Francouzská těžká jízda opakovaně vrhala proti pěším sestavám švýcarských žoldnéřů, kteří ji očekávali se vztyčenými píkami. Po boji, trvajícím téměř noc a den, kdy Švýcaři čelili jízdě, pěchotě a francouzskému polnímu dělostřelectvu, byli nuceni se značnými ztrátami opustit bitevní pole.

Soubor figurek byl do sbírky Vojenského historického ústavu získáván průběžnými nákupy v období 60. let minulého století.

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…