U děla na Středním východě

U děla na Středním východě

„U 7. roty, na ‚S 5‘, hned ukáží na telefonní skříňku, kde mají vykreslený německý Junkers 88 a pod ním slavnostní datum 20. II. 1943. Velitel poločety vykládá střízlivě, ‚desítka‘ s plným rozsahem: ‚Při střelbě k jihu, nad přístav, zachytily světlomety jedno letadlo. Přerušili jsme baráž a pálili na cíl. Letadlo přilétalo ve směru severoseverozápadním od stanoviště, takže jsme nemuseli dávat ani stranový nadběh, nýbrž jen opravy výškové‘. Poločeta doplňuje: ‚Spatřili jsme, jak se letadlo svezlo po křídle a pak zmizelo z kužele reflektorů‘. Pozorovatel viděl po jednom rozprasku bílou záři na letadle. Angličané od nedalekého balonového družstva přiběhli a gratulovali: ‚It was a very good work!‘ “

Těmito slovy popisuje prezentovaná kniha sestřelení německého bombardéru Ju-88 československými protiletadlovými kanony Bofors od 200. lehkého protiletadlového pluku – Východního nad Tobrukem koncem února 1943. Jednalo se o výrazný úspěch našich vojáků, kteří od počátku ledna 1943 znovu bránili legendární severoafrický přístav. Připomeňme, že naši vojáci na Středním východě a v severní Africe již měli za sebou dlouhou a pestrou bojovou cestu. Ta začala v květnu 1940 tím, že byla v Palestině vyhlášena mobilizace československých státních příslušníků. Tuto skupinu přes léto posílili další Čechoslováci přicházející z internace v Sovětském svazu a po pádu Francie také Čechoslováci z francouzské Sýrie. Po uznání čs. exilové vlády britskými úřady došlo na podzim 1940 ke zformování československého pěšího praporu 11 – Východního. Ten byl poprvé nasazený v březnu 1941 v Egyptě ke strážní službě a od konce května se přesunul na frontu do druhého sledu v sestavě 23. britské brigády. V červnu byl s celou brigádou určený k účasti na operaci Exporter – tedy k tažení do vichistické Sýrie. Tam v červnu prodělal svůj první křest ohněm, po rychlém úspěchu spojeneckých vojsk ale opět následovala rutinní strážní služba.

V říjnu 1941 čekalo naše vojáky jejich nejznámější bojové vystoupení na africké půdě, když byl prapor po moři přesunut do důležitého libyjského a od dubna 1941 obléhaného přístavu Tobruk. V rámci obrany přístavu byl čs. prapor zařazený do sestavy polské Samostatné brigády karpatských střelců a bránil svěřený úsek až do 10. prosince 1941, kdy pomohl prorazit obklíčení a ukončit obléhání přístavu. V Tobruku setrval do dubna 1942, následně byl stažen do zázemí, rozpuštěn a reorganizován na čs. 200. lehký protiletadlový pluk – Východní. Po ukončení výcviku byl zapojen do protiletadlové obrany přístavů Bejrút a Haifa. Koncem roku 1942 zahájil přesun blíže k frontě a od začátku roku 1943 se naši vojáci opět zapojili do obrany Tobruku před německými nálety, tentokráte v sestavě britské 17. protiletadlové brigády. V Libyi pak plnili svěřený úkol až do poloviny června 1943. Poté co v květnu kapitulovaly poslední jednotky osy v Tunisku a válka v severní Africe prakticky skončila, byl naplánován přesun Čechoslováků do Anglie, kde byl 200. lehký protiletadlový pluk rozpuštěný a jeho vojáci začleněni do útvarů 1. československé samostatné obrněné brigády.

Představovaná kniha, která se prezentuje jako kronika čs. 200. lehkého protiletadlového pluku, vyšla poprvé již za války roku 1944 v Londýně. Jedná se o brožovanou publikaci formátu A5 s měkkými deskami ilustrovanými fotografií formace německých letadel a stylizovaného zaměřovače kanónu Bofors. Přináší podrobnou historii jednotky od jejího vzniku v květnu 1942 do jejího rozpuštění o více než rok později. Úvodní slovo napsal velitel pluku, plukovník Karel Klapálek, samotnou kroniku pak příslušníci jednotky: pozdější diplomat a spisovatel František Gottlieb (pod pseudonymem Josef Goral) spolu s šéflékařem pluku, pozdějším generálem zdravotní služby a ředitelem ÚVN, MUDr. Leopoldem Fürthem/Firtem (ten ale u poválečného vydání jako autor vůbec nefiguruje). S ohledem na probíhající válku ale autoři v knize uvedeni nejsou. Ze stejného důvodu byl text anonymizován a ze jmen vojáků byla použita jen jména křestní s prvním písmenem příjmení. K doplňkům publikace patří fotografická příloha, ale také třeba tabulka s přehledem taktických přesunů složek pluku od počátku ledna do poloviny června 1943 nebo citace z rozkazů či hlášení. Jedná se bezpochyby o nejpodrobnější zpracování historie největší čs. protiletadlové jednotky druhé světové války a poskytuje velmi zajímavý vhled do jejího života a každodennosti. Publikace se po válce dočkala v osvobozené vlasti roku 1946 druhého vydání pod názvem Po druhé Tobruk.

Prezentovanou knihu jsme digitalizovali a naleznete ji on-line dostupnou v Digitální studovně Ministerstva obrany ČR.

Citace:

U děla na Středním východě : kronika Československého 200. lehkého protiletadlového pluku – Východního. V Londýně : Čechoslovák, 1944. 139 s.

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…