V období husákovské normalizace vycházely ústřední armádní noviny Obrana lidu ve dvou variantách, deníkové a týdeníkové. Druhá jmenovaná zpravidla nepřinášela denní zprávy, spíše preferovala literární příspěvky a články na různá společenská témata, vše ve stylu „zábava a poučení“, aby se čtení chtiví vojáci mohli zabavit a u toho nenásilně alespoň trochu ideologicky indoktrinovat.
Z dvojčísla z konce roku 1978 se tak čtenáři dozvěděli, jak se na Vánoce připravují pohraničníci a jejich psi, komu chce věnovat novoroční přípitek Ivan Skála či Jaromír Hanzlík (režimní básník Skála ho věnoval „přátelům, kteří na světě na stejné straně barikády vedou zápas o mír“, Hanzlík „Oldovi Kaiserovi a všem jeho obdivovatelkám“), či o předsvátečním koncertování Banjo Bandu Ivana Mládka. Z nevánočních témat se zde objevila zpověď frustrované reemigrantky, která se vrátila z kapitalistické ciziny, nebo dosti zoufalý pokus novináře Otty Dufka o přenesení postavy Švejka do sedmdesátých let. Dufkův literární příspěvek postrádá jakoukoliv satirickou ostrost Haškova díla, ze Švejka se zde stal nostalgik trousící neškodné, rádobyvtipné poznámky.
Zmíněná nekonfliktní „švejkovská“ povídka ale také dobře ilustruje hlavní princip fungování československé normalizace – pod heslem „klid na práci“ (který hlídali zmínění pohraničníci) se skrýval konsenzus o zachování legitimity vládnoucího režimu a jím nastaveného společenského systému při odmítnutí jakýchkoliv radikálních snah o provokaci a revoluční přístup, ať už formou přežitého utopistického stalinismu 50. let, nebo na druhé straně v podobě demokratizujících tendencí.
Citace:
Obrana lidu: ústřední orgán Ministerstva národní obrany. Praha: Magnet-Press, roč. 1978, č. 51-52 (týdeník). ISSN 0231-6218.