Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Vojenská legitimace čs. vojenské jednotky v SSSR

Dne 12. února 1942 oficiálně vznikla v sovětském Buzuluku pod velením pplk. Ludvíka Svobody první československá vojenská jednotka v SSSR, zpočátku označovaná jako 1. prapor a posléze od 15. července téhož roku jako 1. čs. samostatný polní prapor v SSSR. V průběhu roku 1942 byla jednotka doplňována na dobrovolnické bázi z množství československých a sovětských občanů včetně žen, které byly poprvé v moderní české historii zařazovány i na bojové funkce.

V tomto období se mezi vojáky používaly různé legitimace, které si s sebou přinesli z předchozího působení, včetně sovětských a předválečných československých vojenských knížek. Různorodé legitimace byly sjednoceny v září 1942, kdy byly vydány nové jednoduché průkazky v tvrdých papírových deskách potažených modrým plátnem. Uvnitř se nenacházely žádné vložené strany s údaji o předchozí službě, ale text jen s těmi nejnutnějšími údaji byl vytištěn přímo na přídeští. Legitimace obsahovala pouze jméno, hodnost a číslo vojáka, datum vystavení, místo na fotografii a dva podpisy – majitele a velitele. To všechno v české i ruské variantě. O výrobních obtížích svědčí skutečnost, že místo zamýšleného malého státního znaku byl na deskách vytlačen pouze rámeček s informativním textem. Pro zřejmé nedostatky původní legitimace se v polovině roku 1943 objevil nový vzor v červených deskách, který již o vojenské kariéře majitele vypovídal podstatně komplexněji.

Prezentovaná vojenská legitimace „buzuluckého“ vzoru patřila tehdejší svobodnici Vlastě Pavlánové a nese číslo 287. Místo pro fotografii zůstalo prázdné, což lze u vojenských dokladů našich vojáků v SSSR považovat za charakteristické.

Rodačka ze Slezské Ostravy Vlasta Pavlánová (1921−2015) dala v roce 1939 společně s kamarádkou přednost útěku na východ před pracovním nasazením v Německu. Za nedovolené překročení státní hranice však byla v SSSR uvězněna a vystřídala zde několik káznic a pracovních táborů, než se ji na počátku roku 1942 podařilo dostat do Buzuluku. U československé jednotky absolvovala zdravotnický kurs a stala se velitelkou zdravotní hlídky 3. roty. V březnu 1943, během bitvy u Sokolova, odtáhla v otevřeném terénu a pod německou palbou do bezpečí raněného sovětského tankistu, za což byla vyznamenána sovětskou medailí Za odvahu a Československým válečným křížem 1939. Válku zakončila v hodnosti kapitána.

Rozměry: 10,5 x 7,2 cm

Legitimace Vlasty Pavlánové byla do sbírky VHÚ Praha zakoupena v roce 1960.

 

Aktuálně



6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

V Opavě se konala 10. mezinárodní konference COHA

01. 10. 2026
Zástupci Vojenského historického ústavu Praha se ve dnech 17.–18. září 2026 zúčastnili…
František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

01. 10. 2026
Na začátku října 2026 uplyne 140 od narození Františka Slunečka, pozdějšího významného…