Vojsko v republice Československé.

Vojsko v republice Československé.

Základním cílem brožury, kterou sepsali na začátku 30. let pracovníci Ministerstva národní obrany, je informovat. Už jen fakt, že nebyla vydána MNO, ale Státním nakladatelstvím, svědčí o tom, že měla mít celospolečenský dopad. Snahou autorů bylo komplexně popsat organizaci, úkoly a pravidla fungování armády, tudíž mohla kniha sloužit široké veřejnosti jako jakýsi průvodce Československou armádou.

Hlavní cílovou skupinou, ke které měly informace doputovat, však v tomto případě byli mladí muži, kteří se chystali nastoupit vojenskou službu. Nejrozsáhlejší část knihy se totiž podrobně věnuje problematice odvodní povinnosti a informuje tak čtenáře například o tom, na koho se tato povinnost vztahuje, kam se má dotyčný dostavit, podle jakých kritérií může být odveden/neodveden, popřípadě zařazen do náhradní zálohy, kde je mu umožněno absolvovat jen zkrácenou vojenskou službu. Stejně tak jsou zde pro zájemce rozvedeny další možnosti vojenské služby nad rámec té základní – např. systém délesloužících poddůstojníků, záložních důstojníků a samozřejmě také podmínky postupu na pozici rotmistra či důstojníka z povolání.

Kniha je přirozeně sepsána v duchu ideálů první republiky a autoři si i přes evidentní snahu o věcnost neodpustili uveřejnit občas některý v té době obvyklý mýtus (např. o „obnoveném“ československém státě) a chvílemi život v Čs. armádě příliš idealizují – například tvrzení, že v armádě „není sporů národnostních, třídních a náboženských“ je také celkem daleko od pravdy.

Pro dnešního čtenáře samozřejmě již nemá tato brožura praktický význam, avšak z badatelského hlediska se jedná o výborný pramen pro výzkum struktury a fungování prvorepublikové armády. Je nesporné, že má spíše kompilační ráz, avšak i tak může výrazně posloužit jako zdroj rychle dohledatelných informací k dané problematice. Stejně tak mohou být užitečná i doplňková vyobrazení a tabulky, kde je zpřehledněna unifikace a reorganizace armády po skončení první světová války a návratu legionářů a uvedena její následná struktura, včetně všech zavedených výložek a distinkcí u jednotlivých armádních složek.

Citace:

KOHOUTEK, Josef, Václav KROPÁČEK a Miroslav HLADÍK. Vojsko v republice Československé. Praha: Státní nakladatelství, 1933, 126 s.

 

Aktuálně



Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

Podívejte se na 81 unikátních fotografií z Pražského povstání a konce války na Prostějovsku

08. 05. 2026
Jedno z poslání Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cíleně shromažďovat…
Česká republika si připomíná výročí konce              2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

Česká republika si připomíná výročí konce 2. světové války, na Vítkově nastoupili vojáci

08. 05. 2026
U Národního památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína se dnes uskutečnil…
Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

Americký veterán Joseph Thurmond se po 81 letech vrátil do Česka, navštívil Armádní muzeum Žižkov

07. 05. 2026
Stoletý veterán Joseph Thurmond, který na jaře 1945 bojoval v Německu a…
Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

Přečtěte si příběh profesora Arnolda Jiráska, velitele největší „bílé barikády“ při Pražském povstání

06. 05. 2026
Hrdiny bojů na barikádách Pražského povstání nebyli jen povstalci se zbraní v…
Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

Přijďte dnes v 17 hodin na prezentaci třetího doplněného vydání jmenného soupisu obětí Pražského povstání „Padli na barikádách“

06. 05. 2026
Ve středu 6. května 2026 od 17:00  srdečně zveme všechny zájemce do Atria…