Vojtěch Preissig, Praha, 1916

Vojtěch Preissig, Praha, 1916

Český grafik Vojtěch Preissig (1873–1944) se v roce 1910 rozhodl pro odchod do Spojených států s nadějí na větší uplatnění své grafické práce. Nejtěžší období začátků prožil na farmě svého bratra Eduarda ve Virginii. V letech 1911–1916 působil jako učitel grafiky v Uměleckém studentském spolku (Art students league) v New Yorku a na Teachers College Kolumbijské univerzity. Obrat k lepšímu nastal, když v roce 1916 dostal nabídku z Wentworth Institutu v Bostonu, kde setrval až do roku 1924 jako vedoucí grafického uměleckého oddělení.

Za první světové války se zařadil aktivně do čs. zahraničního odboje. Působil v úřadovně Českého národního sdružení v New Yorku, později v náborovém středisku Odbočky Čs. národního výboru v Paříži. V roce 1916 se rozhodl s kolegy výtvarníky (R. Růžička, J. C. Vondrouš, E. V. Nádherný) vydat propagační soubor grafických listů s názvem „Čeští umělci svému národu“. Prezentovanou litografii, která pochází z tohoto souboru, nelze zařadit ke klasickým zpracováním tématu Prahy jako české metropole. Jde spíše o krajinné zátiší s rozkvetlými stromy a siluetou Hradčan na pozadí.

V roce 1918 vytvořil Preissig sérii proslulých náborových plakátů pro čs. zahraniční armádu ve Francii a řadu dalších propagačních tisků. Do Československa se vrátil v roce 1930, avšak nebyl přijat tak, jak by si představoval. Řada plánovaných projektů se neuskutečnila. Po okupaci Československa v březnu 1939 se vrhl opět naplno do odbojové činnosti. S dcerou Irenou Bernáškovou, malířem Jaroslavem Riedlem a majorem Boháčem (oba z Památníku osvobození) založil již v dubnu 1939 ilegální časopis V boj. Jejich aktivity však byly brzy odhaleny. V září 1940 byl zatčen spolu s dcerami Irenou a Yvonou. Irena byla odsouzena v Berlíně v březnu 1942 jako první Češka k trestu nejvyššímu. Její otec byl po výkonu tříletého trestu ve věznici v Bayreuthu převezen do koncentračního tábora v Dachau. Je až neuvěřitelné, že s tak chatrným zdravím vydržel tolik fyzických útrap. Nakonec však podlehl nemoci a celkovému vyčerpání organismu 11. června 1944.

Kolorovaná litografie na papíře, 385 x 290 mm.

 

Aktuálně



Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

Izraelští vojenští historikové a veteráni navštívili Vojenský historický ústav Praha

12. 05. 2025
Do Vojenského historického ústavu Praha zavítala vzácná návštěva, předseda Izraelské komise pro…
Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

Být hrdinou se v českých dějinách nevyplácí, říká v rozhovoru historik Jindřich Marek

09. 05. 2025
Česká republika si připomíná 80 let od konce druhé světové války, připravili…
Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

Zákresy míst zásahů obětí Pražského povstání

08. 05. 2025
Vojenský historický ústav zveřejnil další digitální edici historického pramene s informacemi o…
Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

Česká republika si připomíná 80 let od konce války: Respekt a úctu si zaslouží všichni padlí, řekl prezident

08. 05. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem dnes u…
Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

Technika ze sbírek VHÚ je k vidění i na Vítězném náměstí

06. 05. 2025
V úterý 6. května odpoledne byla oficiálně zahájena výstava Nezapomeňme 80 na…