Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Ve dnech 14. a 15. března 1939 došlo k zániku druhé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem. Záminkou se stala ústavní krize na Slovensku, které 14. března vyhlásilo pod Hitlerovým nátlakem nezávislost. Ve snaze vyřešit situaci odjel prezident Emil Hácha na jednání s Adolfem Hitlerem do Berlína, kde byl nad ránem 15. března 1939 donucen souhlasit s německou okupací zbytku země.

Československá armáda měla v důsledku zrušení všech mimořádných opatření i odchodu vycvičených záložníků jen omezenou bojeschopnost a německá okupace ji zastihla nepřipravenou. Veškerou iniciativu pak ochromil rozkaz ministra obrany generála Syrového vydaný 15. března brzy ráno, který informoval o příchodu německých vojsk a zakazoval klást jim odpor. Zůstávalo tak na jednotlivých velitelích, zda vydají nějaké další pokyny. Ve většině posádek došlo alespoň k likvidaci tajných spisů a někde se podařilo ukrýt i část ručních zbraní pro případné povstání.

Poměrně málo známá okupační vyhláška, vydaná 23. března 1939 v Olomouci, předjímá snahu rodícího se odboje o záchranu materiálu a výzbroje československé armády a důrazně varuje před takovým jednáním. Zároveň na stejném místě poukazuje na přísný zákaz vlastního rozhlasového vysílání.

Pod vyhláškou je podepsán Erich Marcks (6. 6. 1891 – 12. 6. 1944), který v té době zastával v hodnosti plukovníka (od dubna 1939 generálmajora) funkci náčelníka štábu VIII. armádního sboru. Tento syn stejnojmenného německého historika a vynikající štábní důstojník vstoupil do německé armády již v roce 1910, když předtím absolvoval tři semestry filozofie ve Freiburgu im Breisgau. Absolvoval boje první světové války i službu v meziválečném Reichswehru. Do historie se však zapsal především jako autor plánu pro počáteční fázi německého útoku na SSSR. Jako velitel divize a sboru se následně bojů na východní frontě sám účastnil a také zde ztratil dva ze tří synů a levou nohu. Od srpna 1943 převzal velení LXXXIV. sboru v Normandii. Na rozdíl od řady svých kolegů věřil, že ke spojenecké invazi dojde právě zde, což se také v den jeho 53. narozenin stalo. Krátce poté zemřel na následky zranění, jež utrpěl při útoku spojeneckých letců.

Rozměry: 89 x 60 cm

Vyhláška byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána po druhé světové válce.

Aktuálně



Od prvního československého tankisty k Leopardům. Výstava připomíná více než sto let tankového vojska

Od prvního československého tankisty k Leopardům. Výstava připomíná více než sto let tankového vojska

10. 09. 2026
Vojenský historický ústav Praha zve na výstavu věnovanou vývoji československého a českého…
V Armádním muzeu Žižkov začala nová série přednášek

V Armádním muzeu Žižkov začala nová série přednášek

09. 09. 2026
Nové cykly přednášek a promítání a také populárních procházek po místech zajímavých…
Návštěvníci Dne Letiště Letňany obdivovali stroje, na kterých se učí piloti. Na zemi i ve vzduchu

Návštěvníci Dne Letiště Letňany obdivovali stroje, na kterých se učí piloti. Na zemi i ve vzduchu

06. 09. 2026
"Trainer Legends" takový podtitul měl letošní ročník Dne Letiště Letňany, na kterém…
Přijďte v sobotu 5. září na Den Letiště Letňany. Uvidíte výcvikové letouny na zemi i ve vzduchu

Přijďte v sobotu 5. září na Den Letiště Letňany. Uvidíte výcvikové letouny na zemi i ve vzduchu

04. 09. 2026
Po dvou letech se nad více než 100 letým Letištěm Letňany budou…
Podívejte se, jaké exponáty VHÚ Praha uvidíte na Dni Letiště Letňany na statické ukázce

Podívejte se, jaké exponáty VHÚ Praha uvidíte na Dni Letiště Letňany na statické ukázce

03. 09. 2026
V sobotu 5. září se uskuteční další ročník populární akce Den Letiště…