Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Vyhláška o zákazu držení materiálu československé armády, 1939

Ve dnech 14. a 15. března 1939 došlo k zániku druhé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem. Záminkou se stala ústavní krize na Slovensku, které 14. března vyhlásilo pod Hitlerovým nátlakem nezávislost. Ve snaze vyřešit situaci odjel prezident Emil Hácha na jednání s Adolfem Hitlerem do Berlína, kde byl nad ránem 15. března 1939 donucen souhlasit s německou okupací zbytku země.

Československá armáda měla v důsledku zrušení všech mimořádných opatření i odchodu vycvičených záložníků jen omezenou bojeschopnost a německá okupace ji zastihla nepřipravenou. Veškerou iniciativu pak ochromil rozkaz ministra obrany generála Syrového vydaný 15. března brzy ráno, který informoval o příchodu německých vojsk a zakazoval klást jim odpor. Zůstávalo tak na jednotlivých velitelích, zda vydají nějaké další pokyny. Ve většině posádek došlo alespoň k likvidaci tajných spisů a někde se podařilo ukrýt i část ručních zbraní pro případné povstání.

Poměrně málo známá okupační vyhláška, vydaná 23. března 1939 v Olomouci, předjímá snahu rodícího se odboje o záchranu materiálu a výzbroje československé armády a důrazně varuje před takovým jednáním. Zároveň na stejném místě poukazuje na přísný zákaz vlastního rozhlasového vysílání.

Pod vyhláškou je podepsán Erich Marcks (6. 6. 1891 – 12. 6. 1944), který v té době zastával v hodnosti plukovníka (od dubna 1939 generálmajora) funkci náčelníka štábu VIII. armádního sboru. Tento syn stejnojmenného německého historika a vynikající štábní důstojník vstoupil do německé armády již v roce 1910, když předtím absolvoval tři semestry filozofie ve Freiburgu im Breisgau. Absolvoval boje první světové války i službu v meziválečném Reichswehru. Do historie se však zapsal především jako autor plánu pro počáteční fázi německého útoku na SSSR. Jako velitel divize a sboru se následně bojů na východní frontě sám účastnil a také zde ztratil dva ze tří synů a levou nohu. Od srpna 1943 převzal velení LXXXIV. sboru v Normandii. Na rozdíl od řady svých kolegů věřil, že ke spojenecké invazi dojde právě zde, což se také v den jeho 53. narozenin stalo. Krátce poté zemřel na následky zranění, jež utrpěl při útoku spojeneckých letců.

Rozměry: 89 x 60 cm

Vyhláška byla do sbírky Vojenského historického ústavu Praha získána po druhé světové válce.

Aktuálně



15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu

15. 01. 2026
V Zrcadlovém sále Černínského paláce v Praze se ve dnech 15. až…
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"

14. 01. 2026
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem

12. 01. 2026
V kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze se dnes uskutečnilo…
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny

12. 01. 2026
Kárne výbory predstavovali v československej armáde špecifický nástroj disciplinácie dôstojníckeho zboru, ktorého…
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled

Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled

09. 01. 2026
Zapište si do svých nových diářů pro rok 2026 termíny našich akcí,…