Vzpomínka na mobilizaci v září 1938

Fotografie zachycuje postavení jednotek Stráže obrany státu na jednom z mostů přes Dunaj na Slovensku, který byl opevněn proti případnému útoku ze strany Maďarska.

V září 1938 se začala stahovat mračna nad Československem. Dne 12. září 1938 Adolf Hitler v Norimberku ve svém plamenném proslovu útočil na Československo, což podnítilo povstání v pohraničí, které si vyžádalo první padlé. Od té doby až do zániku republiky byly na denním pořádku boje s povstalci z řad českých Němců, které si vyžádaly padlé a zraněné na obou stranách. Od 13. září postupně 22 okresů přešlo do režimu stanného práva.

Už 12. září armáda reagovala a v 17 hodin vyhlásila rozkaz 5050, který znamenal vyhlášení pohotovosti na útvarech. Mužstvo tak mělo zakázáno opouštět kasárna. Během dne se začala velitelství pěších útvarů přesouvat do míst, kde měla podle nástupního plánu svá bojová postavení. Dne 13. září ve 23 hodin vyhlásila armáda heslo Domobrana, Tatry neprovádět. To vedlo k přípravě pro přesun jednotek do obranných pozic nejen na hranicích, ale i ve vnitrozemí. K večeru dosáhla armáda stavu 357 600 mužů. Ráno 17. září se dělostřelectvo začalo přesouvat do vyčkávacích prostorů pro rychlé nasazení v případě útoku. V 16.30 téhož dne bylo vyhlášeno heslo Tatry, což znamenalo povolání 1. ročníku I. zálohy. Celkový počet ozbrojených sil tak dosáhl čísla 501 100, tedy skoro poloviny plánované mobilizované armády.

Tentýž den byla v Německu povolena výstavba sudetoněmeckých dobrovolnických sborů Sudetendeutsches Freikorps. Situace dále eskalovala až 23. září ve večerních hodinách došlo k vyhlášení mobilizace československé branné moci.

Mobilizace a přechod státu do branné pohotovosti byly vyhlášeny vyhláškou č.183/1938 Sb. z. a n. ze dne 23. září 1938. Plný text zněl: Vláda republiky Československé vyhlašuje podle §57 odst. 1 a 3 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu, den 23. září 1938, jimž byla nařízena presidentem republiky podle §23 branného zákona mobilisace, za den vstupu státu Československého do branné pohotovosti. Jan Syrový v.r.

Již krátce po vyhlášení mobilizace zachvátilo obyvatelstvo nadšení z toho, že už Československo nebude ustupovat nehorázným požadavkům ze strany Německa, a že se bude bránit. Mobilizace byla vyhlášena pro osmnáct ročníků I. zálohy a část ročníků II. zálohy (především specialistů). Byla vedena podle nástupního plánu VII. Hlavním velitelem mobilizované armády se stal arm. gen. L. Krejčí. Již 25. září se změnil dosavadní nástupní plán na nový plán VII varianta XIII, tedy přesunutí některých jednotek do prostoru 1. armády a tím pádem posílení obrany Čech.

První mobilizační den byl stanoven na 25. září 1938. Nástup záložníků byl velmi rychlý, začali nastupovat hned po zveřejnění mobilizační vyhlášky. Armáda se po přechodu na mobilizované stavy skládala ze 4 armád s 37 divizemi a 4 rychlými divizemi s celkovým počtem 1 128 110 vojáků ve zbrani.

Snímek byl do podsbírky Vojenského historického ústavu Praha získán před rokem 1989.