ZEILLER, Martin. Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae.

Jednatřicetisvazkový cyklus Topographia je jedním z nejznámějších děl frankfurtské nakladatelské rodiny Merianů. Série vycházela v letech 1642–1688 ve snaze představit a vizuálně přiblížit čtenářům evropské státy a lokality. Bohemistům raného novověku jistě není neznámá Topografie Čech, Moravy a Slezska, jak zní překlad latinského názvu publikace, kterou zde představujeme.

K jejímu prvnímu vydání došlo roku 1650, tedy pouhé dva roky po uzavření vestfálského míru, který ukončil třicetiletou válku. Nedávná válečná zkušenost středoevropské oblasti je dobře patrná z některých uváděných textů i z obrazového materiálu.

Každá ze tří částí díla začíná několikastránkovým pojednáním o geografii a historii popisované země. Následují kratší texty o jednotlivých obcích, které připadaly autorům hodné zaznamenání. Nejdelší z těchto textů popisuje pochopitelně hlavní město Českého království – Prahu. Informace, které zde můžeme načerpat, jsou rozličného ražení. V mnoha případech autoři patrně znali pouze rámcově nedávné dění v daných lokalitách, proto se např. o Pelhřimovu dočteme pouze to, že v něm roku 1618 pobýval císařský vojevůdce Dampierre, a roku 1645 bylo město vyplundrováno Švédy. Pokud to ovšem bylo možné, podával Martin Zeiller informace obsáhlejší. Popisné texty vznikaly (dle dobové zvyklosti) jako kompilace mnoha zdrojů písemných a patrně i ústně tradovaných.

S autorským kolektivem spolupracoval jako výtvarník i pražský rodák Václav Hollar, který české země opustil po vydání Obnoveného zřízení zemského roku 1627. Byl autorem známého trojdílného pohledu na Prahu z Petřína, který se stal společně s jeho dalšími třiceti čtyřmi plány a vedutami měst jednou z obrazových příloh Topografie.

Část publikace, která pojednává o Čechách, je uvedena anonymní mapou této země. Autorem mapy Moravy v druhém části díla byl Jan Amos Komenský, zatímco mapu Slezska vevázanou na začátek části třetí vytvořil již v 16. století Martin Helwig.

Obsáhlý obrazový aparát, který je tvořen převážně vedutami a plány měst, představuje zajímavý pramen pro studium podoby těchto lokalit v polovině 17. století. Jak již bylo zmíněno, některé z ilustrací zohledňují (či přímo zobrazují) nedávné válečné události. Proto např. plán Kolína a jeho okolí ukazuje město v roce 1640 i s vojáky císařské armády pochodujícími směrem k němu. Plán Hradce Králové (hlásící se taktéž k roku 1640) zobrazuje opevněné město, jehož předměstí vně hradeb jsou právě vypalována císařskou armádou, která se chystá obec dobýt zpět na Švédech.

Vzhledem k umělecké i informační hodnotě Merianovských Topografií nepřekvapí, že bylo již v průběhu uplynulých staletí lákavé pro lépe finančně zajištěné badatele či vlastence zpřístupňovat dílo širší veřejnosti. Roku 1927 tak vznikla v Brně faksimilie titulu Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae. Merianova a Zeillerova publikace zde byla rozdělena do tří svazků dle tří zemí, které jsou v původním jediném svazku popisovány. Faksimilie byla vytvořena v nákladu pouhých 300 výtisků každého z dílů a některé z těchto exemplářů se staly součástí sbírek Knihovny VHÚ Praha.

Citace:

ZEILLER, Martin. Topographia Bohemiae, Moraviae et Silesiae, das ist Beschreibung und eigentliche Abbildung der Vornehmsten und bekandtisten Stätte und Plätze in dem Königreich Boheim und einverleibten Landern, Mähren und Schlesien. Brünn : Brecher, 1927. 3 sv.