Zlín Z-26 Trenér byl dvoumístný lehký cvičný letoun, určený pro základní výcvik pilotů a koncipovaný jako dolnoplošník se sedadly za sebou. Jeho trup tvořila prutovina svařená z ocelových trubiček, která byla potažena plátnem. Měl celodřevěná křídla a ocasní plochy.
K zalétání prototypu došlo již v říjnu 1947 a velká část postavených Z-26 byla určena pro Ministerstvo národní obrany (vojenské označení C 5), zbytek produkce šel k našim aeroklubům, a dokonce i na export. Udává se, že ze 163 vyrobených kusů jich MNO odebralo 103. Část těchto strojů byla v generálních revizích přestavěna na standard Z-126 s kovovým křídlem.
Velice zajímavým exponátem Leteckého muzea VHÚ je letoun Z-26 výrobního čísla 536. Postavili ho jako C 5-49 v tehdejším n. p. Let Otrokovice v roce 1950, původně s dřevěnými křídly a ocasními plochami. Poté si ho převzalo vojenské letectvo, aniž by byly známy bližší podrobnosti z té doby – ví se jen o jeho službě v Leteckém učilišti Prostějov, patrně s trupovým označením UC-49.
Na počátku nové Letadlové knihy vydané v roce 1955 je zápis: „Převod z vojenského záznamníku, 1954, celkem 306 h 29 min a 896 startů“. Dne 28. dubna 1955 bylo letounu Ministerstvem dopravy vydáno Osvědčení o způsobilosti k létání č. 2412 a zároveň mu byla přidělena rejstříková značka OK-EXF. Stroj byl převeden ke Svazarmu Praha a jeho držitelem se stal Krajský aeroklub Olomouc, kde s ním také létali.
Prodělal několik revizí a generálních oprav, všechny v Leteckých opravnách Trenčín. Poslední proběhla 30. května 1960, zálet po GO provedl mjr. Ján Reich. Zřejmě v této době bylo jeho dřevěné křídlo vyměněno za celokovové, ale ocasní plochy zůstaly dřevěné. Tuto skutečnost dokládá například fotografie OK-EXF na letišti Šumperk někdy z roku 1964.
Poslední let je u tohoto stroje zaznamenán dne 8. listopadu 1964, kdy mě nalétáno 2 070 h při 6 073 startech.