JAN KUDLIČ / 14. října 1914 - 10. března 1943

Velitel 2. pěší roty 1. čs. samostatného polního praporu v SSSR Jan Kudlič v noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn. O život přišel při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem.

Jan Kudlič se narodil v Mokrouších u Plzně. Jeho otec padl v 1. světové válce, matka zemřela, když mu bylo sedm let. Po vyučení na soustružníka pracoval ve Škodových závodech v Plzni. V lednu 1933 nastoupil jako délesloužící poddůstojník k dělostřeleckému pluku 151 v Praze.

V červnu 1936 složil externě maturitu na Státní reálce v Praze, téhož roku se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích, odkud byl vyřazen v srpnu 1937 v hodnosti poručíka dělostřelectva. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku 1 Jana Žižky z Trocnova v Bílině jako mladší důstojník 7. baterie, od února 1938 se stal velitelem 9. baterie.

Po okupaci odešel ilegálně do Polska, kde byl 24. července 1939 prezentován u Legionu Čechů a Slováků v Bronowicích. Po přepadení Polska nacistickým Německem sloužil v polské armádě jako smluvní důstojník v hodnosti podporučíka, 10. září se vrátil k legionu, kde byl zařazen jako subalterní důstojník. Spolu s ostatními čs. vojáky byl internován v táborech v Orankách a Suzdalu.

V květnu 1940 se stal velitelem dělostřelecké baterie, v březnu 1941 velitelem technické roty, v červnu pobočníkem velitele skupiny, v srpnu 1941 velitelem 2. roty a na konci září byl od skupiny odvelen. V říjnu 1941 byl povýšen na poručíka. Při budování 1. čs. samostatného polního praporu v Buzuluku se stal velitelem výcvikové min. roty.

V prosinci 1942 převzal funkci velitele 2. pěší roty 1. čs. polního praporu, s níž pak odjel na frontu.

Po zaujetí obrany na řece Mža byla většina jeho roty umístěna v osadě Arťuchovka. V noci na 10. března 1943 velel společnému protiútoku čs. a sovětských jednotek na Sokolovo. Během bojů byl dvakrát raněn.

Byl evakuován do Charkova, ale zahynul při přepadu sanitního vozu nepřátelským letectvem. Jan Kudlič byl in memoriam povýšen do hodnosti majora a vyznamenán Čs. válečným křížem, čs. medailí Za zásluhy I. stupně a sovětským řádem Rudého praporu.

Vyznamenání:

Československý válečný kříž 1939 (13. 3. 1943), Orděn Krasnogo znameni (17. 4. 1944), čs. medaile Za zásluhy I. stupně (26. 6. 1944).

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů.