Jan Pivoda - Padl u Passchendaele

Českoslovenští dobrovolníci za první světové války bojovali za samostatnost své vlasti doslova ve všech armádách Dohody. Kromě Ruska, Francie a Itálie, kde vznikly největší československé dobrovolnické jednotky, bývají však Češi a Slováci v ostatních armádách neprávem přehlíženi. Každý z nich se přitom svým dílem zasloužil o propagaci československé myšlenky ve světě a svým úsilím také přispěl k porážce vilémovského Německa a jeho satelitů.

V britských imperiálních silách sloužilo na čtyři sta československých dobrovolníků z USA v Kanadské armádě a několik jednotlivců sloužilo i v Jihoafrické armádě. Z přibližně tří set Čechů a Slováků, žijících v Austrálii, se třem podařilo vstoupit do Australské armády a dvanáct dalších bylo v Austrálii zařazeno do jihoslovanského praporu a v roce 1917 odesláno na soluňskou frontu, odkud na jaře 1918 odešli do československé armády ve Francii. Československá krajanská kolonie ve Velké Británii před první světovou válkou čítala něco přes devět set osob. Již 3. srpna 1914, tedy den před vstupem Spojeného království Velké Británie a Irska do války, manifestovali londýnští Češi a Slováci v Hyde Parku své protirakouské smýšlení. Celkem z Velké Británie odešlo 354 československých dobrovolníků: z nich 44 zamířilo do francouzské armády, dva odešli do armády srbské a zbylých 308 sloužilo v Britské armádě britských
ozbrojených sil. Z těchto mužů 32 padlo a zemřelo, z toho 17 ve francouzské armádě a 15 v Britské armádě.
Jedním z těch, kteří se nevrátili, byl i Jan Pivoda. Narodil se 23. května 1893 ve Vídni ve čtvrti Großjedlersdorf. Domovskou příslušnost měl v Praze, na adrese Praha VIII, Drahobejlova 548. Před první světovou válkou pracoval v Londýně jako kuchař. Byl mezi českými dobrovolníky, kteří své služby nabídli Britské armádě již v první den války v srpnu 1914. V roce 1915 bydlel v Českém domě na adrese 26 Gloucester Road, Regents Park. Do evidence krajanů Londýnského českého výboru byl zapsán 13. dubna 1915 pod číslem 405 ve svých dvaadvaceti letech.
K britskému Middlesexskému pluku dobrovolně nastoupil 13. listopadu 1916 a obdržel osobní číslo G/72525. Na frontu do Francie odjel 5. března 1917. Nejprve sloužil u 30. praporu Middlesexského pluku, 1. září 1917 byl přeložen ke 2. praporu stejného pluku, zařazenému ve 23. brigádě 8. divize. Ve dnech 20. až 28. listopadu 1917 se účastnil bitvy u Passchendaele v belgických Flandrech, kde 28. listopadu 1917 padl při německém dělostřeleckém ostřelování. Jeho jméno je dnes uvedeno na panelu 115 památníku Tyne Cot Memorial severně od obce Zonnebeke v Belgii.

Tomáš Jakl

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 29. listopadu 2019