JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 – 18. června 1942

JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 – 18. června 1942

10. 05. 2022

Dne 18. června 2022 si připomeneme 80. výročí od hrdinské smrti četaře aspiranta Josefa Bublíka (podplukovníka in memoriam), příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii a pěšího praporu 2 ve Velké Británii, a především parašutisty – příslušníka skupiny BIOSCOP. Zemřel při boji s nacistickou přesilou v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze dne 18. června 1942, společně se svými druhy ve zbrani včetně Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

 

Josef Bublík se narodil 12. 2. 1920 v Bánově, okres Uherské Hradiště, jako třetí z pěti dětí v rodině zemědělce a bývalého příslušníka čs. legií v Itálii Aloise Bublíka a jeho manželky Žofie, rozené Polanské. Po ukončení školní docházky na obecné škole v Bánově projevila matka přání, aby se stal knězem. Protože však rodina neměla dostatek finančních prostředků, aby mohla chlapce vydržovat na studiích, rozhodl se místní kaplan Eduard Hurník, že bude jeho studia hradit z vlastních úspor.

Dne 1. 9. 1931 tak mohl Bublík nastoupit do prvního ročníku Arcibiskupského reálného gymnázia v Kroměříži. O rok později byl však Kaplan Hurník přeložen do Ostravy a Josef Bublík přešel jako nadaný student do druhého ročníku Zemského reálného gymnázia v Uherském Brodě. Zde v červnu 1939 maturoval a zapsal se ke studiu na právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Po násilném uzavření českých vysokých škol, vypomáhal na otcově hospodářství, ale již 28. 12. 1939 odešel se svými přáteli Josefem Horňákem a Františkem Volným do zahraničí. Přes Slovensko, Jugoslávii a Sýrii se dostali do Francie. Zde byl Josef Bublík 15. 2. 1940 v Agde prezentován a zařazen k čs. pěšímu pluku 2. Službu konal u roty doprovodných zbraní (od 15. 6. 1940 v hodnosti svobodníka). Zúčastnil se bojů s Němci na západní frontě a po francouzské kapitulaci odjel 13. 7. 1940 na lodi Rod el Farag do Británie.

Zde byl po vzniku 1. čs. smíšené brigády přidělen k 2. rotě pěšího praporu 2. Dnem 15. 2. 1941 mu byl přiznán charakter aspiranta pěchoty, 1. 4. 1941 byl povýšen na des.asp. a 28. 10. 1941 na čet.asp. Mezitím se však již přihlásil k výcviku pro zvláštní účely. V termínu od 15.8.do 13. 9. 1941 absolvoval na STS 26 ve Skotsku základní sabotážní kurs, poté prošel od 14. do 20. 9. 1941 paravýcvikem na STS 51 v Ringway u Manchesteru a od 14.10. do 7.11.1941 byl frekventantem kursu průmyslové sabotáže na STS 17 v Hatfieldu u Hertfordu.

Dnem 8. 11. 1941 byl přidělen na čs. výcvikovou stanici STS 2 v Bellasis u Dorkingu. Byl zařazen do tříčlenné skupiny BIOSCOP rtm. Bohuslava Kouby, kterou dále tvořil čet. Jan Hrubý. Jejich úkolem bylo provádění destrukcí na železničních tratích v oblasti Vlárského průsmyku a zorganizování sabotáže ve Zbrojovce ve Vsetíně. Dne 27. 4. 1942 odletěl do akce (s falešnou protektorátní občanskou legitimací na jméno Josef Sedláček) spolu se skupinami BIVOUAC a STEEL a kolem 1.33 hod. následujícího dne byl vysazen nedaleko osady Požáry u Křivoklátu.

Po seskoku zamířili příslušníci skupiny do Slaného, kde se rozdělili. Bublík s Hrubým odcestovali na Moravu, kde se pokusili kontaktovat osoby, jejichž adresy dostali v Londýně. Nebyli však úspěšní, protože všichni doporučovaní spolupracovníci parašutistů již byli zatčeni. Odjeli proto do Prahy, kde se jim s pomocí velitele skupiny OUT DISTANCE npor.pěch. Adolfa Opálky podařilo nalézt ubytování v ilegálních bytech.

Bublíkův velitel rtm. Kouba se v době jejich nepřítomnosti 30. 4. 1942 zúčastnil neúspěšného pokusu o vyzvednutí materiálu ukrytého na místě seskoku. Při útěku před gestapem se 3. 5. 1942 pokusil na četnické stanici v Kutné Hoře kontaktovat spolupracovníka rtm. Arnošta Mikše ze skupiny ZINC, který u Požárů padl. Netušil však, že zde krátce předtím bylo gestapo. Četníky byl zatčen a v bezvýchodné situaci se otrávil.

Čet.asp. Bublík našel po atentátu na Reinharda Heydricha spolu s dalšími parašutisty úkryt v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. V boji s nepřátelskou přesilou zde 18. 6. 1942 při obraně kůru spáchal sebevraždu zastřelením. V červnu 1948 byl posmrtně povýšen do hodnosti npor. pěch. a ke dni 30. 6. 2002 jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…