Josef Kořínek - Oběť španělské chřipky

Konec první světové války neznamenal současně konec strádání lidstva. Kromě lokálních konfliktů a ruské občanské války, ve kterých Velká válka dohasínala, postihla svět pandemie viru španělské chřipky. Za oběť jí padly další desítky milionů lidí, zejména civilistů. Své oběti si však vybírala i v řadách vojáků.

Mezi Čechy a Slováky, kteří před první světovou válkou odešli do Spojeného království, byla také rodina optika Josefa Kořínka z Hostačova (nyní část obce Skryje na Havlíčkobrodsku). Se svou ženou Antonií, dcerou Leopoldinou, zaměstnanou jako švadlena, synem Josefem, zaměstnaným původně jako elektrikář, a školou povinnými dětmi, dcerou Helenou a synem Karlem, bydleli v londýnské čtvrti Kentish Town, na adrese Carlton Road číslo 94.

Rodina se za obživou stěhovala již před odchodem do Velké Británie. Josef Kořínek mladší se proto narodil v roce 1897 ve Vídni. Těsně před první světovou válkou pracoval v Londýně jako úředník. Do krajanské evidence Londýn￾ského českého výboru byl zapsán 22. května 1915 pod číslem 497 ve svých osmnácti letech, tři dny po svém otci. Josef Kořínek mladší 16. listopadu 1916 dobrovolně vstoupil do řad Královského polního dělostřelectva. Po odvodu obdržel osobní číslo 195352. Jeho fotografie vyšla v lednu 1917 v časopise Illustrated London News jako doprovod článku o československých dobrovolnících v Britské armádě britských ozbrojených sil. Po čtyřměsíčním výcviku odjel 24. března 1917 v nejnižší dělostřelecké hodnosti „Driver“ na bojiště do Francie. Zúčastnil se bitvy u Boulecourtu 24. dubna, pěti bitev u Arrasu: 1. června, 1. srpna, 10. srpna, 20. září a 5. října, dále bitvy u Yprů 23. října, u Cambrai 20. listopadu a ve dnech 21. až 30. března 1918 byl nasazen v prostoru Péronne – Arras – La Fère. V červenci až říjnu 1918 se účastnil závěrečné ofenzivy armád Dohody ve Francii. V listopadu 1918 se jeho baterie A 91. brigády Královského dělostřelectva, přidělené britské 20. divizi, nacházela v prostoru Cambrai. Josef Kořínek mladší měl tehdy stále nejnižší dělostřeleckou hodnost, ovšem teď již odpovídající jeho novému zařazení a nazývanou „Signaller“. Baterie na počátku listopadu 1918 vedla přehradné palby proti německé armádě. Každý den však ztrácela několik svých příslušníků, které postihla nákaza španělskou chřipkou.

Dne 5. listopadu 1918, týden po vzniku Československa a týden před koncem bojů první světové války, se stal obětí epidemie španělské chřipky také Signaller Josef Kořínek. Pohřben je v hrobě č. II.A.7 na britském vojenském hřbitově Cambrai­‑East

Tomáš Jakl

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 9. listopadu 2018.