Meč, jehož rez se proměnila v stříbrný lesk

Meč, jehož rez se proměnila v stříbrný lesk

16. 04. 2013

V nedávné době byla pracovištěm konzervace a restaurování Vojenského historického ústavu ošetřena početná řada typů chladných zbraní s určením pro expoziční účely. Jedním z nich byl i jezdecký meč z konce 17. století.

Z několika jezdeckých mečů s kuželkovým košem, které v minulosti, většinou v sedmdesátých letech minulého století, prošly celkovou konzervací, případně většími zásahy, zůstal jeden zcela nedotčený, bez úprav a povrchové konzervátorské ochrany.

V minulosti se zřejmě nijak neprezentoval, protože měl povrch celkově pokrytý celistvou korozní krustou. To jej zřejmě zachránilo před necitlivým odrezovacím zásahem, jenž tehdy zcela nezaručoval kompaktní zachování původního povrchu.

Samotný konzervátorský zásah začal fotodokumentací, která se v průběhu prací opakovala, následovala demontáž na jednotlivé součásti. Po ní se projevila snad největší destrukce zbraně – rozpukané vnitřní dřevěné jádro rukojeti, jež překrýval uvolněný oplet zakončený spletenými turbánky. Její vnitřek vymezovaly ploché dřevěné vložky, které podélně popukaly, a tím došlo k uvolnění celého jílce od řapu čepele.

Povrch prutového koše, včetně hlavice byl dříve pokoven nestejnoměrnou vrstvou cínu, zřejmě jako ochrana proti vnějšímu vlivu prostředí. Na několika místech, převážně ve spojích úponků a oválných výplních se postupem času pokovení setřelo, tím plocha začala korodovat do podoby ulpělých zatmavlých ostrůvků. Samotná čepel, dříve povrchově vyleštěná, byla zcela pokryta kompaktní korozní vrstvou, která nejvíce doslova „narostla“ na ploše řapu.

Odrezení pokovených součástí proběhlo v několika etapách, při nichž se opakovalo změkčení korozních vrstev a odleštění směsí mleté pemzy. Vše jen v napadených místech, aby nedošlo k porušení okolního pocínovaného povrchu. Obdobnou technologií se také odstranila koroze z povrchu čepele, a to po celé její ploše, včetně řapu. Následovala stabilizace veškerých kovových součástí roztokem taninu. Ten zabezpečí, že zbytková koroze nebude ohrožovat povrch materiálu.

Jako poslední proběhlo zrestaurování bukového masivu rukojeti, doplnění chybějících částí dřeva do původní podoby, navinutí a stažení opletu ze žlutého kovu včetně turbánků.

Po montáži celé zbraně byl na povrch nanesen mikrokrystalický vosk, který nezabarvuje povrch materiálu a plně vyhovuje výstavním účelům.

Petr Moudrý

 

 

 

 

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…