Monitoring zahraničních operací

Monitoring zahraničních operací

05. 02. 2021

Cílem monitoringu zahraničních operací Vojenským historickým ústavem Praha je provádění historicko-dokumentační činnosti v místech nasazení jednotek AČR v zahraničí a komplexní výzkum dějin novodobých zahraničních operací od roku 1990 do současnosti se zvláštním zřetelem na zajištění a získání 3D artefaktů mapující vojenské působení jednotek AČR v operacích a následný odsun muzejních a sbírkových předmětů a zájmového historického materiálu do sbírek VHÚ Praha

 

Agendu realizuje: oddělení monitoringu zahraničních operací Odboru novodobých operací AČR a zahraničních aktivit

Garant monitoringu zahraničních operací: major Mgr. Pavel Stehlík

Garant monitoringu zahraničních pracovišť: nadpraporčík Leoš Krejča

 

Motto: „Úkolem historicko archivální práce v československém vojsku na Rusi, jest sbírati, chrániti a zpracovávati historický materiál v nejširším slova smyslu, týkající se dějinného života československého vojska na Rusi.“

Podplukovník Vojtěch Vladimír Klecanda, Generál-ubytovatel štábu československého vojska na Rusi, v „Instrukci pro organizaci historicko – archivální práce v československém vojsku na Rusi“, 27. červen 1919, Irkutsk

 

Vojenský historický ústav Praha je muzejní, vědeckovýzkumnou a knihovní institucí, která odborně řídí oblast vojenské historie v prostředí rezortu Ministerstva obrany a Armády České republiky. VHÚ Praha komplexně zabezpečuje monitoring zahraničních operací a tím systematicky vytváří podsbírku Varia – mise, která tvoří nedílnou součást sbírky VHÚ Praha. V ní jsou shromažďovány sbírkové předměty, které bezprostředně dokumentují činnost vojáků AČR v zahraničních operacích, kde čeští vojáci svým působením navazují na tradici československých legií za 1. světové války a účastníků čs. zahraničního odboje za 2. světové války.

Monitoring zahraničních operací AČR realizuje oddělení monitoringu zahraničních operací odboru novodobých operací AČR a zahraničních aktivit VHÚ Praha. Díky tomu jsou od roku 2008 shromažďovány Vojenským historickým ústavem Praha prameny historicko-dokumentačního charakteru a sbírkové předměty z daného prostoru zahraniční operace v reálném čase, tedy ve smyslu „tady a teď.“

Na základě pokynu ředitele VHÚ Praha brigádního generála Aleše Knížka bylo v roce 2008 rozvinuto provádění dokumentačního zaznamenávání působení našich vojáků v zahraničních operacích a nově se začal systematicky vytvářet samostatný sbírkový fond, který shromažďuje sbírkové předměty dokumentující činnost vojáků AČR v misích. Odbor zahraničních aktivit, komunikace a propagace VHÚ Praha v čele s plukovníkem Pavlem Löfflerem vznikl k 1. 10. 2012 na základě rozhodnutí ředitele VHÚ Praha s cílem monitoringu zahraničních operací z historického hlediska. V lednu 2023 se transformoval odbor zahraničních aktivit, komunikace a propagace na odbor novodobých operací AČR a zahraničních aktivit .

Pro efektivní zabezpečení chodu pracovní agendy nově vzniklého odboru a oddělení monitoringu zahraničních operací bylo nejdříve nutné vytvořit nezbytný rámec řídící dokumentace a posléze ho pevně ukotvit směrem dovnitř stávající činnosti VHÚ Praha, vymezené platnou legislativou (Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy). Tak především navenek, tj. aby VHÚ Praha nabyl schopnost získávat informace historicko-dokumentačního charakteru a budoucí sbírkové předměty z daného prostoru zahraniční operace, v reálném čase a v souladu s platnými právními zákony a předpisy. Z těchto důvodů došlo k navázání zásadní spolupráce s tehdejším Společným operačním centrem Ministerstva obrany (SOC MO), které bylo v AČR zodpovědné za plánování, výstavbu, nasazení a podporu sil a prostředků ozbrojených sil ČR v zahraničních operacích. Výsledkem spolupráce se stal nově vytvořený Standardní operační postup č. 214 Vojenská historie, schválený v září 2011 zástupcem náčelníka Generálního štábu – ředitelem SOC MO, brigádním generálem Alešem Opatou.

V lednu 2020 se transformovalo Společné operační centrum MO na nově vytvořené Velitelství pro operace (VeOper) a SOP SOC MO č. 214 bylo přepracováno do nové podoby postihující aktuální situaci a nejnovější zkušenosti z monitoringu: SOP VeOper č. 702 Vojenská historie, jehož je VHÚ Praha odborným garantem a zpracovatelem. Tato řídící dokumentace popisuje základní procesní a metodické úkony ve prospěch orgánů monitoringu zahraničních operací v době nasazení pod řízením Velitelství pro operace. Stanovuje úkoly pro oblast vojenské historii a zakotvuje činnost vojenských historiků jednotky (VHJ) a jejich úkoly v průběhu zahraničních operací. Zavádí odpovědnost velitele dané jednotky za sběr a ochranu historických záznamů a povinnost zpracovat Doklad za oblast vojenské historie.

SOP č. 702 řídí akviziční činnost a ochranu historických dat, informací a trojrozměrných předmětů využitelných pro detailní a komplexní zpracování historických aspektů působení jednotek AČR v zahraničních operacích, monitoring stavu a ochrany kulturních statků a dědictví dle ustanovení Haagských a Ženevských úmluv, Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2347.

Před vysláním jednotky do zahraniční operace velitel jednotky určí a VHÚ Praha zabezpečí proškolení vojenského historika jednotky cestou oddělení monitoringu zahraničních operací. Vojenský historik jednotky rovněž přebírá kroniku jednotky. V průběhu nasazení v misi mu VHÚ Praha poskytuje odbornou a metodickou pomoc. Po návratu jednotky do České republiky předává vojenský historik do sbírek VHÚ Praha kroniku jednotky, dokumenty, data a trojrozměrné předměty vypovídající o přípravě a průběhu nasazení jednotky.

V případě mimořádné události v zahraniční operaci velitel jednotky a vojenský historik jednotky koordinují veškerou činnost s oddělením monitoringu zahraničních operací a postupují podle Nařízení Velitelství pro operace k vypořádání majetku po incidentech v zahraniční operaci.

Nedílnou součástí agendy oddělení monitoringu zahraničních operací je historicko-dokumentační činnost v místech působení jednotek AČR v zahraničí prostřednictvím týmu specialistů, kteří odborně zabezpečují v místě nasazení jednotek monitoring zahraniční operace se zvláštním zřetelem na zajištění a získání 3D artefaktů mapujících činnost jednotek kontingentů AČR v operaci. Následně zabezpečují odsun muzejních a sbírkových předmětů a zájmového historického materiálu do sbírek VHÚ Praha, zejména před ukončením plnění operačního úkolu a plánovaným opuštěním prostoru operace jednotkou.

Dle potřeby se příslušníci VHÚ Praha účastní výjezdů týmu VAT (Vulnerability Assessment Team), který z úrovně velitele Velitelství pro operace vyjíždí pravidelně jako metodická a odborná pomoc k našim jednotkám plnícím úkoly v zahraničních operacích. Zároveň se v souladu se SOP č. 405 Pracovní skupina NAURUZ VHÚ Praha podílí v zahraniční operaci, ve spolupráci s týmem NAURUZ, na odsunu určeného majetku jednotky do ČR a jeho předání do sbírkového fondu VHÚ.

Po provedeném sběru sbírkových předmětů, následném transportu z prostorů nasazení a povinném celním řízení, se dostávají do sbírkových fondů VHÚ Praha v mnoha ohledech jedinečné předměty ze všech zahraničních operací. VHÚ Praha při realizaci tohoto procesu spolupracuje s orgány Celní správy, Agenturou logistiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

Získané předměty je možné rozdělit do dvou základních skupin. Na materiál, který jednotka vyváží z České republiky do zahraniční operace, a teprve v místě působení se z něj stanou, např. díky svému jedinečnému příběhu, zajímavé historii či zaznamenání hodné události, velmi cenné dotýkané sbírkové předměty. Druhou skupinu tvoří předměty, které se podaří získat přímo v místě operačního nasazení.

Do sbírkových fondů VHÚ Praha jsou zařazovány předměty, jakými jsou již nepotřebná, nadpočetná nebo poškozená vojenská technika, která sloužila v místě nasazení jednotky, zbraně, a to jak vyvážené, darované nebo získané, výstroj, vybavení, předměty každodenní potřeby a dary věnované zástupci samosprávy nebo místními obyvateli. Díky tomu může VHÚ Praha postupně rozšiřovat své sbírkové fondy o předměty, které by bez trvalého úsilí vojenských historiků zůstaly neobjeveny nebo by byly nenávratně ztraceny a zapomenuty.

Důležitým sbírkovým předmětem, který se bezprostředně váže k dané jednotce, je kronika jednotky. Od března 2018 každé jednotce vyjíždějící do zahraniční operace předává VHÚ Praha tuto kroniku. Na její tvorbě se podílí vojenský historik jednotky, velitel nebo další příslušníci jednotky dle Zákl-1, čl. 8; příloha 5. V kronice jednotky jsou formou pravidelných zápisů a fotografií chronologicky zaznamenány oficiální události a osobní svědectví příslušníků jednotky.

Další a nedílnou součástí monitoringu zahraničních operací je orálněhistorický projekt VHÚ Praha Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací, který má za cíl realizaci komplexního výzkumu zaměřeného na novodobé válečné veterány, kteří se účastnili zahraničních operací od roku 1990 do současnosti (stránky projektu zde).

Zahraniční pracoviště a alianční struktury, kde působí čeští vojáci, představují další zájmový objekt vojensko-historického výzkumu oddělení monitoringu zahraničních operací. Úkoly vojensko-historické dokumentace na zahraničních pracovištích se řídí Metodickým pokynem NGŠ AČR pro oblast vojensko-historické služby u zahraničních pracovišť č. 1/2014 – VHÚ ze srpna 2014, který ukládá dokumentovat plněné úkoly, systematicky a trvale provádět sběr písemných a hmotných předmětů, datových souborů a audiovizuálních materiálů dokumentujících odbornou činnost pracoviště a každodenní život jeho příslušníků.

Sbírkové předměty, které se soustavným monitoringem zahraničních operací podařilo a stále daří získávat, si v sobě natrvalo uchovávají hmatatelnou část příběhu, který již více než třicet let píší naši vojáci svými činy v zahraničních operacích. V těchto předmětech je tak uchován pro současné i budoucí generace otisk vojenského řemesla v jeho nejryzejší podobě. Omnia tempus habent. Každá věc má svůj čas.

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…