Muzeum londýnské dopravy připravuje stálou „válečnou“ expozici

I během dvou světových válek 20. století musely londýnské dopravní společnosti udržovat metropoli nad Temží v chodu. A nejen to – vždyť řada jejich zaměstnanců se přímo zapojila do válečného úsilí. Připomeňme ovšem, že již během Búrské války (1899–1902) poskytly londýnské autobusové společnosti armádě řadu tažných koní…

Už necelých 48 hodin poté, co Spojené království vyhlásilo 4. srpna 1914 válku Německu, zrekvírovala britská vláda velký počet londýnských dvoupatrových autobusů. A u jejich volantů seděli dobrovolně londýnští řidiči z dopravního podniku. Po několika dalších týdnech již ve Francii a Belgii sloužilo k přepravě jednotek do oblastí bojů více než 300 londýnských autobusů a během následujících čtyř let bylo pro různé vojenské účely použito téměř 1 000 autobusů.

První světová válka také přinesla velké změny ve struktuře zaměstnanců dopravních společností. Ty začaly záhy pociťovat nedostatek personálu, protože řada řidičů a průvodčích autobusů a tramvají i strojvůdců vlaků podzemní dráhy se přihlásila do armády. Z dnešního pohledu je více než překvapivé, že zpočátku nebyla možnost zaměstnávání žen (byť třeba jen na pozice průvodčích) odborovými svazy i vedením společností vítána. Teprve v březnu 1915 byl nábor žen do dopravních společností nepříliš ochotně schválen.

V důsledku náletů německých vzducholodí a letadel na Londýn během prvního světového válečného konfliktu začaly také některé stanice podzemní dráhy sloužit poprvé jako protiletecké kryty. Velkou roli pak stanice londýnského metra sehrály během druhé světové války, kdy se v nich před nálety bombardérů Luftwaffe ukrývaly tisíce Londýňanů.

V prvních dnech září roku 1939 se rovněž londýnské autobusy významně se podílely na evakuaci dětí, nemocničních pacientů a nastávajících matek z Londýna. Během pouhých čtyř dnů přepravily 550 tisíc osob, a to buď na vlaková nádraží, nebo přímo na venkov.

Společnost London Passenger Transport Board, která v letech 1933–1947 řídila londýnskou dopravu, také významně přispěla k válečnému úsilí prostřednictvím svých opravárenských dílen. V nich se například vyráběly části letadel, součástky pro tanky i mostní konstrukce pro ženisty.

Muzeum londýnské dopravy (London Transport Museum), které vzniklo v roce 1980 a sídlí v budově někdejšího květinového trhu v Covent Garden, se rozhodlo přiblížit válečnou historii metropole nad Temží novou stálou expozicí. Pro veřejnost by měla být otevřena v brzké době. Expozice má být interaktivní, má představit několik audiovizuálních programů a v neposlední řadě tu vystaví také mnoho fotografií, dokumentů a trojrozměrných artefaktů z bohaté sbírky muzea.

Jaroslav Beránek