Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

23. 11. 2022

Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům československého zahraničního odboje v Polsku v roce 1939 nazvaná „Polsko-czechosłowacka wspólpraca wojskowa w 1939 roku“. Hlavním organizátorem byl vratislavský Institut paměti národa, v jehož prostorách na ulici Długosza 48 konferenční jednání proběhlo. Na české straně byl spolupořadatelem Vojenský historický ústav v Praze.

Na konferenci zaznělo celkem devět příspěvků. Hned na úvod hovořil historik Jiří Plachý z VHÚ, který se věnoval vzniku a několikaměsíční existenci československé vojenské jednotky na polském území (Dzieje Legionu Czechów i Słowaków w Polsce). Pokračoval Stanislav Kokoška z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se věnoval českému odbojovému hnutí a jeho kontaktům na Polsko v jarních a letních měsících roku 1939 (Ruch oporu w Protektoracie Czechy i Morawa a zbliżająca się wojna). Pavel Kreisinger z University Palackého v Olomouci na něj navázal s dalším zpravodajským tématem, a sice spoluprací Moravcovy londýnské zpravodajské skupiny s polskou vojenskou rozvědkou (Emigracyjny ośrodek wywiadu czechosłowackiego w Londynie i jego kontakty z polskim Oddziałem II. Działalność majora Josefa Bartíka), čímž uzavřel první dopolední blok.

Dějinami „tajné války“ se na začátku druhého bloku zabýval i Milan Vyhlídal působící na brněnské Universitě obrany. Jeho příspěvek byl zaměřen na zpravodajské aktivity českého odboje, především na činnost zpravodajské skupiny „Tři konšelé“ (Działalność wywiadu czeskiego w Protektoracie Czechy i Morawa i jego kontakty z Polską). Jiří Rajlich z VHÚ hovořil o činnosti československých letců, z nichž část nikoliv nepodstatná byla již před vypuknutím války přijata do řad polského letectva. Zvláštní pozornost ve svém příspěvku věnoval osobě jednoho z nejúspěšnějších účastníků Bitvy o Británii Josefa Františka (Josef František i lotnicy czechosłowaccy w Polsce). Poslední přednášku druhého bloku proslovil Martin Posch z Historického ústavu Slovenské akademie věd v Bratislavě (SR). Ten zaměřil pozornost na slovenské vojáky, resp. letce působící v řadách čs. odboje v Polsku s důrazem na pestré životní osudy pilota Imricha Gablecha (Imrich Gablech i wojskowi słowaccy w Polsce).

Poslední, třetí blok konference zahájil Dariusz Dąbrowski z vratislavského IPN. Ten se československo-polským vztahům v tomto období věnuje dlouhodobě a byl hlavním organizátorem tohoto vědeckého setkání. S jeho knihou „Polská republika a otázka Podkarpatské (Zakarpatské) Rusi 1938–1939“, která vyšla překladu Petrušky Šustrové v Ústavu pro studium totalitních režimů, se mohou od loňského roku, kdy vyšla, seznámit i čeští čtenáři.

První ze dvou příspěvků, které Dariusz Dąbrowski na konferenci přednesl, byl věnován osobě Adolfa Dostala, česko-polského literáta, který byl v září 1939 styčným důstojníkem u štábu generála Lva Prchaly, následně padl do sovětského zajetí a v roce 1940 se stal obětí katyňského masakru (Podpułkownik Adolf Dostal, oficer kontaktowy przy Legionie Czechów i Słowaków, ofiara zbrodni katyńskiej). Pavla Plachá z ÚSTR posluchačům přiblížila na osudech Marie Pětrošové a Františka Příborského problematiku převaděčských sítí českého odboje, jejichž prostřednictvím do Polska odcházeli vojáci i civilisté. Nevšední příběh těchto beskydských převaděčů má přesah až do dnešních dnů (Marie Pětrošová). Poslední slovo patřilo opět Dariuszi Dąbrowskému; příspěvek věnoval osobě Arnošta Valenty, českého letce zavražděného nacisty a jednoho ze spoluorganizátorů „Velkého útěku“ ze Saganu, který v roce 1939 aktivně spolupracoval s polskou zpravodajskou službou („Porucznik Arnošt Valenta“).

Cílem konference bylo především přiblížit polské odborné veřejnosti problematiku československého vojenského odboje v Polsku a s tím související spolupráci mezi čs. a polskými vojáky. IPN věnuje v posledních letech „československé“ problematice poměrně velkou pozornost, většina studií a publikací je však zaměřena především na poválečné období. Sborník z konference, který by měl v polském jazyce vyjít, tak bude pomyslným splacením tohoto dluhu.

Jako doprovodná akce byla v prostorách vratislavského IPN zároveň otevřena výstava Vojenského historického ústavu Praha „Kraków, 30 kwietnia 1939. Wystawa z okazji rocznicy powstania Armii Czechosłowackiej za Granicą. Výstava vznikla u příležitosti 80. výročí vzniku čs. vojenské jednotky v Polsku a před covidovou pandemií ji měli možnost shlédnout návštěvníci leteckých muzeí v Dęblinu a v Krakově. Ve Vratislavi bude do konce listopadu 2022.

JP

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…