Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. 

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Německá osobní loď Wilhelm Gustloff (pojmenována po švýcarském nacistovi německého původu, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP) vyplula z Polska 30. ledna 1945. Na lodi pro 1500 cestujících bylo ale násobně více lidí – někteří se na ni dostali ze člunů jen díky kapitánovi, který se nad nimi slitoval a vzal je na palubu. 

Tato plavba byla součástí masivní „Operace Hannibal“, jejímž cílem bylo evakuovat německé občany a vojáky ohrožené v roce 1945 sovětským postupem v Kuronsku, Východním Prusku včetně Königsbergu i Pomořan. 

Loď zaregistroval kapitán Alexander Marinesko, který velel sovětské ponorce S-13. Ta v Baltském moři plula už tři týdny, ale zatím nenarazila na žádný cíl. Kapitán natočil ponorku tak, aby z ní mohl vypálit torpéda proti levému boku lodi.

Čtyřicet minut po zásahu už loď ležela na boku. I když stovky lidí zabily exploze a další zemřeli v panice v tlačenici, naprostá většina umřela na podchlazení.

Navzdory velkému množství obětí nebyl útok na Wilhelma Gustloffa válečným zločinem, jak se občas uvádí. Loď, která po pět let sloužila jako nemocniční, už správně jako nemocniční označena nebyla. Byla vyzbrojena několika protiletadlovými děly, a kromě civilistů evakuovala také 918 námořníků, kteří se připravovali sloužit na ponorkách a na lodi bydleli.
Celý článek najdete ZDE. Najdete v něm dobové fotografie, ale i video se záběry z filmu „Zkáza lodi Gustloff“, který v roce 2008 natočil režisér Joseph Vilsmaier.

Aktuálně



Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…