Otmar Riedl - Vysazen 460 kilometrů od cíle

Stal se historicky prvním příslušníkem pozemních sil čs. armády, který byl na přelomu ledna a února 1941 vycvičen v seskoku padákem. V rámci tajné operace BENJAMIN měl jako kurýr prezidenta Edvarda Beneše předat po vysazení v okupované vlasti jeho vzkazy a krystaly do vysílaček domácímu odboji.

Otmar Riedl (1914–1994). „Víš, ty máš tak tuctovej ksicht, že by do tebe nikdo neřekl, že jsi parašutista…“ slyšel prý před odletem od svého velitele. Ačkoliv jej vyslýchalo obávané gestapo, válku přežil. FOTO: VHÚ Praha

Skromný, inteligentní, obětavý vlastenec Otmar Riedl se narodil 12. září 1914 v Kroměříži. Ve Zlíně absolvoval u firmy Baťa prestižní školu mladých mužů. Legenda však tvrdí, že mu při odletu velitel major Karel Paleček na dotaz, proč jej vybral jako prvního do akce, s vojácky přemáhaným dojetím řekl: „Víš, ty máš tak tuctovej ksicht, že by do tebe nikdo neřekl, že jsi parašutista…“

Rád cvičil v Sokolu a po vojně u pěšího pluku 3, kde dosáhl hodnost desátníka, jej v roce 1939 firma vyslala do Jugoslávie do své filiálky Borovo, kde pracoval jako záloha pro nasazení v Kongu či Rhodesii. Otmar však místo toho odcestoval v prosinci téhož roku do Francie, kde vstoupil do čs. zahraniční armády. V červnu 1940 se v řadách 1. čs. pěšího pluku zúčastnil ústupových bojů a po přesunu do Británie byl vyznamenán československou medailí Za chrabrost a povýšen na rotného. Za zmínku stojí, že na frontě ve Francii byl jeho velitelem jistý Josef Gabčík…

Po dvou nezdařených pokusech byl britskými letci kvůli fatální navigační chybě vysazen z letounu Whitley v noci z 16. na 17. dubna 1941 místo u Křečhoře na Kolínsku až ve 460 km vzdáleném tyrolském Landecku! Byl zatčen, ale podařilo se mu četníky i gestapo přesvědčit, že prchá z válčící Jugoslávie do Čech a o své doklady byl okraden. Podrželo ho personální oddělení firmy Baťa, přestože zde věděli o jeho odchodu do zahraniční armády!

Po dvouměsíčním vězení byl eskortován do protektorátu, kde se však již marně pokoušel navázat spojení s odbojem. Nastoupil práci u Bati v Trhových Svinech, kde se oženil a v roce 1945 zúčastnil i květnového povstání. Poté se v Praze ihned hlásil svému bývalému veliteli, který ho již považoval za mrtvého…

Před gestapem jej ochránila jeho duchapřítomnost, řada šťastných náhod i fakt, že byl cvičen sám pouze Brity a nikdo z těch parašutistů, kteří později selhali, jej neznal. Zemřel v úctyhodných osmdesáti letech v ústraní 10. října 1994 v Holešově.

JAROMÍR MAREK

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 29. ledna 2016