Pistole ČZ 481

Pistole ČZ 481

26. 09. 2018

Dominantní postavení České zbrojovky ve Strakonicích jakožto výhradního dodavatele armádních pistolí okupace neukončila. Po válce obnovený Vojenský technický ústav (VTÚ) navázal na předchozí spolupráci se zbrojovkou s logickým předpokladem, že nová armádní pistole vzejde ze Strakonic. Vzhledem k nižší prioritě oproti jiným typům pěchotních zbraní trval vývoj déle a lemovaly jej technicky velmi zajímavé prototypy, jež ale ve většině případů konstrukčně pozdější zavedený vzor 52 nepoznamenaly. Přesto dokládají vysokou invenční úroveň našich konstruktérů na poli pistolové techniky.

 

První zmínky o úvahách nad konstrukcí nové armádní pistole pocházejí ze 4. září 1945, kdy zástupci VTÚ akceptovali myšlenku konstrukční návaznosti na poslední armádní pistoli vz. 38, doporučili však využití sovětského náboje 7,62 mm Tokarev. Následně vyrobený zkušební vzorek, fungující na principu zpožděného otevírání závěru, se však ukázal jako neperspektivní řešení.

Při návštěvě mjr. Ing. Švejka a npor. Hrubeše z VTÚ ve Strakonicích ve dnech 26. – 28. listopadu 1945 padlo definitivní rozhodnutí řešení v ráži 7,62 mm dále nesledovat a zaměřit se na konstrukci pistole s uzamčeným závěrem. Tehdy zbrojovka informovala VTÚ o tom, že má již rozpracovány dva vzorky jiné pistole. Na nové konstrukci zařízené pro náboj 9 mm Parabellum pracoval pod vedením Františka Myšky Jiří Čermák (nastoupil do továrny 17. července 1946) společně s Rudolfem Lacinou.

Další směr v obecné rovině potvrdil výnos MNO čj. 8263 ze dne 24. prosince 1946, na jehož základě dal VTÚ pokyn k zahájení vývoje nové pistole v ráži 9 mm Parabellum. Volbu náboje určovaly ohledy na vývoj samopalu, a tím i jednotnost používaného střeliva. Tehdy již měla zbrojovka zhotoven první funkční vzorek s uzamčením systému Browning, za nímž následovat prototyp s označením ČZ vz. 47 (ČZ 147).

Na základě dalších připomínek ze strany VTÚ vznikl v druhé polovině roku 1947 prototyp s označením ČZ 471. Měl stejný systém uzamčení, jednořadový zásobník na 8 nábojů, použitý z německé pistole P.38. Princip tlačky (rozborného šoupátka) z původní pistole vz. 38 nahradil vertikálně suvný vymezovač umístěný v těle pistole před spouští. O ten se opírala přední plocha výstupku hlavně, takže závěr s hlavní se nemohl posunout do míst, kde korespondovala přerušená vybrání na těle a závěru. Stažení vymezovače do prostoru lučíku umožnilo posunout závěr s hlavní před a oddělit jej od těla pistole. Stejně jako u předchozích pistolí měl prototyp ČZ 471 spoušťový mechanismus DAO. Pistole ČZ 471 nebyla zdaleka posledním prototypem strakonické vývojové řady. Konstrukčně na něj navazovala další, s označením ČZ 481, původně označovaná jako ČZ 148.

Nejstarší zmínky o požadavku na řešení pistole s dvouřadým zásobníkem a dvoučinným spoušťovým mechanismem (SA/DA) nacházíme v zápisu z jednání České zbrojovky a zástupců MNO v Uherském Brodě ve dnech 2. – 4. října 1947. Na stole sice byla důležitější témata, jako příprava výroby samopalů ČZ 247 pro Egypt či požadavky vojenské správy na prototypy pěchotních a výsadkářských samopalů. Ohledně velkokapacitního zásobníku a dvoučinného spoušťového mechanismu uváděl konstruktér Jiří Čermák ve svých vzpomínkách, že myšlenkou na podobnou koncepci začal zabývat až počátkem roku 1948.

Počátkem listopadu 1947 zpětně datovalo MNO objednávku čj. 11 517, znějící na dvě pistole ČZ 471, dvě pistole ČZ 481 na 12 nábojů a dvě pistole ČZ 491 s vypouštěcím kohoutem.

Práce na novém prototypu probíhaly rychle, neboť již 9. dubna 1948 předváděl František Myška škpt. Hrubešovi při poradě na VTÚ vzorek pistole ČZ 481 s dvouřadým zásobníkem s kapacitou 14 nábojů a dvoučinným spoušťovým mechanismem. Celkově se vzorek líbil, avšak připomínky byly vzneseny ke spoušťové páce, viditelné z pravé strany při natažení kohoutu, a bylo doporučeno ji zakrýt. Škpt. Hrubeš mínil, že pokud továrna upraví prototyp tak, aby se kohout v klidové pozici nacházel v odskokové vzdálenosti od hlavy úderníku, pak nebude zapotřebí řešit u pistole manuální pojistku. Nicméně bylo doporučeno, aby zbrojovka zhotovila prototypy ve dvou základních provedeních: s manuální pojistkou a bez ní. Rádius jazýčku spouště nebyl u prototypu vzhledem k délce kroku spouště zvolen zřejmě optimální, neboť při napínání kohoutu spouští bylo problémem stlačit spoušť do té míry, aby došlo k vypuštění kohoutu. Toho si také povšiml plk. Švejk, jemuž František Myška téhož dne pistoli ukázal. Zbraň se plk. Švejkovi jinak velmi líbila. Vzhledem k tomu, že hmotnost prototypu přesahovala 1000 gramů, bylo doporučeno ji snížit.

Pistole ČZ 481 byla v České zbrojovce zhotovena v obou uvedených provedeních, jež VTÚ požadoval: s manuální a pojistkou a bez ní. Prototypy s čísly 1 a 2 měly pojistku a exemplář s číslem 3 ji neměl. Manuální pojistka byla doplněna vypouštěcí funkcí, takže pokud se rameno pojistky nacházelo v odjištěné poloze, mohl střelec jeho stlačením vypustit kohout do přední polohy, aniž by došlo k výstřelu.

Další pojistný mechanismus představovala zásobníková pojistka, tvořená jednoramennou pákou, zavěšenou v těle spouště. Při vysunutí zásobníku se působením pružiny dostalo rameno zásobníkové pojistky do prostoru zásobníkové šachty a její výstupek se opřel o hranu těla pistole, čímž došlo k zablokování pohybu spouště. Posledním pojistným mechanismem pistole ČZ 481 byla bloková pojistka úderníku. Její koncepci sice převzal Jiří Čermák z pistole bratří Kratochvílových, avšak Čermákovo řešení zachovávalo plnější profil úderníku.

Vzhledem k značnému rozsahu vývojových prací prováděných v České zbrojovce a nástupu Jiřího Čermáka k základní vojenské prezenční službě v říjnu 1948 zůstal prototyp ČZ 481 stranou zájmu a jeho dalšímu vývoji se nikdo nevěnoval. V plánech vývoje zbraní pro rok 1949 ovšem figurovaly práce na armádní pistoli v ráži 9 mm Parabellum ve dvou alternativách: s jednořadým zásobníkem na 8 nábojů a s dvouřadým zásobníkem na 14 nábojů.

Zájem VTÚ se však soustředil z tehdejšího pohledu na perspektivnější konstrukci pistole ČZ 482 bratří Jana a Jaroslava Kratochvílových, jejíž systém s uzamčením pomocí válečků, symetricky uložených pod hlavní, působil značně progresívním dojmem. Přispívala k tomu také skutečnost, že hlaveň se během funkčního cyklu pohybovala pouze axiálně, což dávalo dobré předpoklady pro dosažení vyšší přesnosti.

Exemplář prototypu ČZ 481 s výrobním číslem 1 získalo muzeum v roce 1995 převodem z Prototypy, a. s. Brno.

 

Ráž: 9 mm Parabellum

Celková délka: 202 mm

Výška: 140 mm

Šířka: 35,5 mm

Délka záměrné: 153 mm

Délka hlavně: 115 mm

Hmotnost pistole s prázdným zásobníkem: 1032 g Kapacita zásobníku: 14 nábojů

 

Jan Skramoušský

 

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…