Příběhy z cel: Irena Bernášková a výtvarné artefakty Vojtěcha Preissiga

Přinášíme vám pátý z příběhů, který je zpracován na základě nedávno otevřené výstavy V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren. Výstava nabízí sedm příběhů sedmi odbojových pracovníků, kteří byli za války vězněni a popraveni. Ke každé osobnosti je připojen artefakt vyjadřující život a osud dotyčného člověka. Pátým je příběh Ireny Bernáškové, u níž jsou vystaveny práce připomínající jejího otce, známého výtvarníka Vojtěch Preissiga.

IRENA BERNÁŠKOVÁ (7. února 1904 - 26. srpna 1942)

Když se na podzim roku 1938 dozvěděl malíř a grafik Vojtěch Preissig (1873–1944) o Mnichovském diktátu, považoval za zcela přirozené vstoupit do veřejného života. Měl v úmyslu nabídnout výbornou znalost angličtiny v diplomatických službách a zároveň využít organizačních zkušeností ze zahraničního odboje za první světové války. Mimořádná politická situace odsunula stranou také dávné rodinné spory s dcerou Irenou a oba spojilo pevné pouto jediné myšlenky – neúnavného boje proti zvůli.

Ihned po vzniku protektorátu se Vojtěch Preissig rozhodl založit spolu s několika přáteli ilegální časopis „V boj – Družstvo v prvním sledu“. Vytvořil pro něj i ústřední logo v podobě českého lva trhajícího německý hákový kříž. První číslo časopisu vyšlo již počátkem května 1939.

Irena Bernášková, řečená Inka, pobývala střídavě v Praze a v Korytné na východě Moravy, odkud převáděla po pašeráckých stezkách české důstojníky na Slovensko. Po rozprášení první vydavatelské skupiny časopisu „V Boj“ v listopadu 1939 se Irena rozhodla pokračovat v redakční činnosti prakticky bez prostředků. Protože neměla k dispozici ani tiskařský stroj, rozmnožovala jednotlivé listy časopisu válečkem na těsto. Číslo 28 připravila a vydala během několika týdnů. Zatčena byla 21. září 1940.

Celkem bylo v září 1940 v rámci takzvané spořilovské vydavatelské skupiny zatčeno čtyřicet osob, včetně Vojtěcha Preissiga, Ireny Bernáškové a její sestry Yvony. Je zřejmé, že nesmírné hrdinství Ireny Bernáškové u soudního řízení v Berlíně zachránilo životy dalších členů spořilovské skupiny. Irena vzala ve svých výpovědích veškerou vinu na sebe a nevyzradila jediné jméno. Dne 5. března 1942 byla odsouzena jako první Češka k nejvyššímu trestu.

Tragické osudy stihly i další členy rodiny. Vojtěch Preissig zahynul 11. června 1944 v koncentračním táboře v Dachau. Matka Irena Preissigová byla odsouzena za přechovávání motáků a Inčin manžel Eduard Bernášek zemřel v Buchenwaldu.

Irena Bernášková spolupracovala na řadě prací svého otce. Pod pseudonymem František Brod vytvořil Vojtěch Preissig v roce 1939 předlohu pohlednice s názvem „Mein Kampf“, která představovala karikaturu Adolfa Hitlera v podobě germánského bojovníka, krotícího zuřivého býka. Preissig vytvořil dvě verze s drobnými textovými odlišnostmi. Pohlednice nebyla nikdy vydána. Jsou dochovány pouze zkušební tisky. Preissigovo autorství tohoto díla bylo prokázáno na základě studia archivních pramenů teprve před nedávnem.

Tiskovou matrici k návrhu Československé revoluční známky vytvořil Vojtěch Preissig v roce 1939. Na jejím dolním okraji je vyryt monogram MJ, kterým autor přiznal, že zdobnou figuru lva převzal od malíře Josefa Mánesa. Monogram zároveň použil jako pseudonym.

Naprosto totožnou figurální kompozici použil Preissig jako předlohu ilegálního letáku s názvem „Česká republika trvá! Takový má teď znak!“, vytištěného k výročí vzniku Československa 28. října 1939.

Tiskové matrice byly získány do sbírek Vojenského historického ústavu Praha pro druhé světové válce od rodiny umělce.