Proč se národy účastní válek?

Proč se národy účastní válek?

11. 06. 2013

Historici z VHÚ se zúčastnili v Sofii zasedání, které bylo věnováno studiu vojenských konfliktů. Hlavním tématem byla tentokrát otázka, z jakých důvodů se národy účastní válek – a proč do nich také někdy nevstupují.

V posledním květnovém týdnu se konal v bulharském hlavním městě v Sofii již 13. ročník zasedání „Pracovní skupiny pro studium vojenských konfliktů“ (Conflict Studies Working Group – CSWG), která je součástí Konsorcia zemí Partnerství pro mír sdružující vědecké, historické a vojenské akademie a instituty (PfP Consorcium of Defense Academies and Security Studies Institutes).

Konference se zúčastnilo více jak 50 odborníků z patnácti zemí (Bulharsko, USA, Francie, Švédsko, Rusko, Dánsko, Srbsko, Řecko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Rumunsko, Makedonie a Rakousko). Účastníci většinou pocházeli z vědeckých nebo historických ústavů, vojenských akademií, nebo jiných institucí tohoto typu. Téma konference znělo: „Národy ve válce aneb Proč se národy účastní válek a proč ne…?“

Konference se konala v konferenčním sále Národní akademie obrany G. S. Rakovského, což je nejstarší vojenská vědecká instituce v Bulharsku. Jednání zahájil ministr obrany Bulharska Todor Tagarev, následovaly proslovy generála Oliviera Pauluse, ředitele francouzské Historické služby Ministerstva obrany, a velitele Národní akademie obrany G. S. Rakovského, komodora Dimitara Angelova. Za Konsorcium zemí Partnerství pro mír vystoupili spolupředseda Pracovní skupiny pro regionální bezpečnost Frederic Labarre a výkonný tajemník CSWG doktor Robert Rush.

Konference byla rozdělena do několika zasedání dle zaměření jednotlivých příspěvků.

Za českou stranu se konference zúčastnili odborníci z Vojenského historického ústavu Praha PhDr. Karel Straka, Ph.D., a pplk. Ing. Jan Fedosejev. Vystoupili s příspěvkem „Strategické možnosti malého státu ve střední Evropě, koaliční pojetí obrany Československé republiky v letech 1918–1938“.

Cílem příspěvku bylo zodpovězení otázky, zda Československá republika z let 1918–1938 mohla reálně pomýšlet na úspěšnou obranu v případě vojenského napadení. Úspěchem se v tomto případě rozumí zachování existence státu a jeho vitálních sil na vlastním teritoriu pro příští nepřerušenou existenci.

Konference probíhala v přátelské atmosféře a byla přínosná nejen svým vědeckým obsahem, ale i diskuzemi, které následovaly po každém příspěvku. V neposlední řadě měla také svůj význam i výměna zkušeností při neformálních akcích.

Příští rok by se měl konat 14. ročník ve slovenské Bratislavě.

Bližší Informace o Konsorciu zemí Partnerství pro mír sdružující vědecké, historické a vojenské akademie a instituty najdete ZDE.

RED

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…