Průvodce expozicemi Armádního muzea Žižkov, část pátá. Československo, období první republiky 1918-1938.

Dvacetiletí 1918-1938 představovalo pro český národ výjimečné a také úspěšné období. Československo patřilo k demokratickým i ekonomicky silným státům Evropy. Tomu odpovídaly i jeho ozbrojené složky, v prvé řadě armáda. Její podobě, ale také československému zbrojnímu průmyslu, je věnována pátá část nové expozice Armádního muzea Žižkov.

+6

Československo by se nemohlo zrodit bez existence legií a jim je také věnována úvodní část páté expozice Armádního muzea Žižkov, která mapuje období 1918-1938. Hned v úvodu se proto návštěvník může dovědět klíčové informace týkající se návratu legionářů do vlasti – vždyť poslední legionáři se z východní fronty, resp. z Ruska, vrátili až v roce 1920. Zároveň jsou už představeny události spjaté jak se vznikem republiky, tak upevněním jejího postavení a definováním hranic. Vylíčeny a prostřednictvím figurín i předmětů jsou ilustrovány boje na Slovensku i na Těšínsku.

Druhá část se věnuje vojenské službě. Na počátku 20. let, kdy se vedly diskuze o podobě armády, byla v republice zavedena branná povinnost. Expozice představuje prezenční (základní) službu, zmíněna je profesionální část armády (tzv. gážisté), tedy rotmistrovský a důstojnický sbor. Popsány a dokumentovány jsou meziválečné aliance, jichž bylo Československo členem: Malá dohoda a spojenecké smlouvy s Francií a Sovětským  svazem.

Další část je galerijní, vystaveny jsou stejnokroje nejvýznačnějších osobností meziválečné armády, generálů Pellého, Fauchera, Čečka, Eliáše či Medka. Naproti stejnokrojům se nacházejí obrazové portréty nejvyšších armádních představitelů. Je zde také exponát s příběhem: československý Řád Bílého lva, který byl udělen italskému generálovi Andreu Grazianimu.

Následuje část nazvaná Zbrojní výroba. Ta se věnuje našemu meziválečnému zbrojnímu průmyslu. Jsou tu prototypy či unikáty pěchotních zbraní, významné exportní zbraně – lehké kulomety, pušky, v modelech jsou ukázány tanky i děla. Jedna z pasáží zobrazuje výrobu plynových masek. Tato část už také ukazuje, jak se republika připravovala na případnou válku.

Kroky vedou návštěvníka do největšího sálu této části expozice, kde jsou představeny všechny složky prvorepublikové armády. Ta se dělila na „zbraně“ a „služby“. Hlavní prostor je věnován složce „zbraně“, tedy pěchotě, dělostřelectvu, jezdectvu, letectvu, ženijnímu vojsku a telegrafnímu vojsku. Zmíněna je i druhá část, „služby“, kam patřily pomocné a podpůrné jednotky, týlové zabezpečení, vojenské školství atd. Představeni jsou i vrchní velitelé armády, prezidenti Masaryk a posléze Beneš, branné a veteránské spolky, jedna z vitrín je věnována faleristice, tedy řádům a vyznamenáním. Je zde kompletní kolekce Řádů Bílého lva.

Finální část expozice se věnuje období 30. let, kdy byla republika v ohrožení a kdy probíhaly intenzivní přípravy na její obranu.  Nastíněna je mezinárodní situace, nástup fašismu, občanská válka ve Španělsku i problémy uvnitř státu, rozmach sudetoněmeckého hnutí. Jedním z hlavních a také největších exponátů je replika střelecké místnosti pěchotního srubu, která dokládá výstavbu tisíců objektů čs. pohraničního opevnění. Expozice pak končí mobilizací v září roku 1938, která je zde ilustrována obrazově i předměty, také audiovizuálně.

Celou expozici první republiky provází velmi početná řada dobových filmových záběrů. Jsou zde šoty ukazující jednotlivé složky armády, její výcvik, testování a předvádění nových zbraní, nechybí legionářské téma, záběry osobností i běžných dnů v kasárnách. Ukázán je i sokolský slet z roku 1938, který demonstroval odhodlání bránit republiku. Expozice končí scénou, která ilustruje boj příslušníků Stráže obrany státu se sudetoněmeckými bojůvkami.

V poslední části je také další exponát doložený příběhem: jedná se o telefon, který používal lord Runciman při své misi, která měla referovat o stavu republiky a národnostních otázkách v pozdním létě roku 1938. Telefon pochází z pražského hotelu Alcron, v něm Runciman bydlel.

RED