Každý má svůj příběh: restaurování vojenských kufrů

Každý má svůj příběh: restaurování vojenských kufrů

28. 03. 2014

Součástí fondu týlového materiálu je již dnes početná kolekce armádních kufrů. Dřevěný kufr byl pro vojáka nezbytnou osobní věcí s určením pro ukládání výstrojních součástí, předmětů denní potřeby, osobních drobností či památek. Na jeho víku z vnitřní strany mnohdy nalezneme osobní poznámkový aparát, který se například časově vztahuje k výkonu služby nebo číslo přidělené pušky.

 

Téměř vždy je jako materiálu pro výrobu korpusu použito dřevo. Boky z masivu, víko a vnitřní odjímatelná vložka s přihrádkami jsou překližkové. Venkovní povrch bývá černě nalakován silnou vrstvou lihového laku. Vnitřní část včetně dřevěné vložky je neupravena a zůstává v původní barvě použitého dřeva.

Nejčastější jeho tvar je s vypouklým víkem, které se uzavírá nábytkovým zámkem. Madlo pro nošení je oválného tvaru a k ploše víka se přiklápí. Z přední části bývají písmomalířsky, většinou bílou barvou napsána jména majitelů, případně vymalována označení příslušnosti k jednotce a různé jiné malby (kolo, lokomotiva). V období 2. světové války měly kufry zpravidla tvar vojenské přepravní bedny včetně okování rohů a bočních sklopných madel. Povrchová úprava koresponduje s ostatním materiálem, je téměř vždy provedena nátěrem khaki barvou.

Zrestaurované kufry (viz fotodokumentace) se většinou nacházely ve špatném stavu. Dříve byly zřejmě nevhodně uloženy, případně používány jako bedny pro ukládání různých předmětů včetně obalů s prosakující barvou. Z tohoto důvodu mají většinou rozklížené spoje, popraskané plochy, veškeré kovové části napadené silnou vrstvou koroze, chybějící vruty okování, porušenou lakovou vrstvu a masiv dřeva napadený dřevokazným hmyzem, případně plísní.

Po fotodokumentaci a popsání způsobu narušení jednotlivých kufrů začalo prvotní restaurování likvidací ulpělé plísně, většinou ve vnitřním prostoru a zabezpečení proti působení dřevokazného hmyzu chemickou cestou. To se opakovalo třikrát. Po odsátí prachových částic ze všech ploch, proběhlo očištění nalakovaných povrchů s důrazem na zachování písma, znaků, připevněných papírových štítků, částí pohlednic a kovových aplikací.

Dále byly slepeny porušené spoje, doplněny veškeré vruty a hřeby adekvátním spojovacím materiálem. Zkorodované součásti částečně zbaveny narostlé korozní krusty a natanátovány přípravkem, který stabilizuje korozi. Na části porušených ploch je provedena retuš směsi černého mořidla rozpuštěného v šelakové polituře. Vnitřní plochy zůstaly v původní podobě přírodního dřeva bez jakékoliv současné úpravy. Vnější plochy jsou částečně napuštěné lněným olejem.

Kufry po restaurování jsou uloženy v depozitáři Vojenského historického ústavu Praha.

Petr Moudrý

 

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…