Třicet let od vzniku Svobodné legie

Třicet let od vzniku Svobodné legie

31. 07. 2020

Budování občanské společnosti před třiceti lety doprovázely i tak překvapivé jevy, jako třeba vznik radikální opoziční iniciativy v armádě.  Nespokojenci založili Svobodnou legii.

Změny v Československé armádě po listopadu 1989 probíhaly v prvním roce opravdu velmi zvolna. K radikalizaci vývoje ve druhé polovině roku 1990 bezesporu přispěl vznik sdružení Svobodná legie. Organizace se začala formovat v létě 1990 z řad věkově mladších vojáků z povolání. Byli to před listopadem 1989 zpravidla nestraníci a současně velmi často lidé, zakládající koncem roku 1989 na útvarech vojenská fóra. Ty pak záhy plošně zakázal ministr Miroslav Vacek. Představitelem Svobodné legie byl od počátku major Ing. Jaroslav Praus, na přelomu let 1989-1990 člen Vojenské komise Koordinačního centra Občanského fóra.

Legii zaregistrovalo Ministerstvo vnitra jako sdružení se sídlem v Ostravě 31. července 1990. Podle stanov mělo jít o nepolitické a nezávislé sdružení vojáků v činné službě i záloze ale i občanských pracovníků. Spojoval je zájem o rozvoj čs. armády ve prospěch společnosti. Názvem se sdružení hlásilo k tradici prvního i druhého odboje. Ústředí Svobodné legie se nazývalo hlavní štáb. Šlo o organizaci, jejíž členové si kladli maximalistické cíle v oblasti kontroly a transformace armády. Svobodné legii v podstatě šlo o pokračování revoluce a návrat k cílům dekomunizace a očisty armády.

 

První sjezd jako Svobodné legie

První sjezd Svobodné legie se konal 8. září 1990 v Praze a zúčastnilo se jej 47 delegátů zastupujících údajně pět tisíc členů. Delegáti kritizovali nedostatečné kádrové změny v armádě, formální průběh atestací důstojníků a generálů a vysoké odchodné důstojníků a generálů, kteří pro nesouhlas s politickými změnami odcházeli do zálohy. Delegáti diskutovali otázku skutečné úlohy armády v listopadu 1989 a tehdejších rozkazů k aktivizaci sil pro eventuální zásah proti občanům.

Nejvýbušnějším požadavkem sjezdu bylo odstoupení ministra Vacka. Ten měl totiž současně podporu Občanského fóra i prezidenta Václava Havla. Sjezdu se zúčastnili i někteří poslanci Federálního shromáždění, členové Koordinačního centra Občanského fóra nebo účastníci prvního a druhého odboje.

Konstituování Svobodné legie a zářijový sjezd se setkaly s mimořádným zájmem médií. V podstatě všechny zveřejněné ohlasy se shodovaly v tom, že dosavadní změny v armádě jsou zjevně zcela nedostatečné. Řada novinářů také probírala možnou výměnu ministra vojáka za civilistu.

Svobodná legie vyvolala také inciativu za prošetření chování vedení ČSLA v listopadu 1989.  Její zástupci se dokonce obrátili na prezidenta Václava Havla, aby vytvořil k tomuto účelu nezávislou komisi. A hned 10. září 1990 komisi prezident skutečně jmenoval.

 

Snahy o umlčení legie

Není tedy překvapivé, že ze strany vedení Ministerstva obrany se Svobodná legie stala terčem jistých protiopatření. Rozkazem č. 59 z října 1990 dokonce ministr obrany Vacek činnost Svobodné legie v armádě pozastavil a zbavil některé členy jejího štábu výkonu služebních funkcí.

Na činnost Svobodné legie si stěžoval v říjnu 1990 ministr Vacek dopisem předsedovi Branně bezpečnostního výboru Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR. Organizaci označil za politické hnutí působící proti zájmům armády. Dokonce naznačoval těžko prokazatelná obvinění, že Svobodná legie by se prý mohla stát alternativním velením nebo teroristickou organizací. Stěžoval si i na požadavky Svobodné legie jako zkrácení základní vojenské služby na dvanáct měsíců a na rušení sociálních výhod vojáků z povolání, čímž mínil asi odchodné důstojníků a generálů, kteří armádu opouštěli pro nadbytečnost či nesouhlas s politickými změnami. Hodlal proto požádat Úřad na ochranu ústavy a demokracie o prošetření činnosti Svobodné legie a postavit vedoucí představitele mimo službu.

Pět představitelů legie skutečně vyšetřovala vojenská prokuratura. Představitelé iniciativy se dokonce před Branně bezpečnostními výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů museli prostřednictvím předsedy Svobodné legie pplk. Ing. Jaroslava Prause obhajovat. Jeho výklad ale vzaly výbory pouze na vědomí bez dalšího komentáře nebo námitek.

 

I za nového ministra není legie vítána

Vzápětí po svém jmenování v polovině října 1990 podepsal nový ministr obrany Luboš Dobrovský rozkaz k dočasnému zastavení činnosti Svobodné legie v Československé armádě, a to do vyšetření její činnosti Úřadem na ochranu ústavy a demokracie. Ministr také současně zprostil funkce a vzal do kádrové dispozice čtrnáct představitelů Svobodné legie, na prvním místě pplk. ing. Jaroslava Prause.

Dalším rozkazem vydaným již 30. října 1990 ale ministr na základě zprávy ÚOÚD zrušil rozkaz s odůvodněním, že organizace nepřekročila rámec zákona. Ovšem z posouzení činnosti, organizačního řádu a zejména 26 požadavků vzešlých ze sjezdu prý vyplývala řada důvodů pro přezkoumání úřední registrace sdružení.

 

Závěr

Pozoruhodná iniciativa Svobodná legie působila minimálně ještě v roce 1991. Její členové byli nakonec zklamáni z politiky Občanského fóra i dění okolo armády a organizace nakonec zanikla.

Vznik a existence Svobodné legie byly mimořádně zajímavými doklady dozvuků Sametové revoluce. Ve své době měla  Svobodná legie vliv na skutečně významné události, jako prošetření role armády v listopadu 1989 i změnu na postu ministra obrany.

Prokop Tomek

Aktuálně



Tragický osud Lidic

Tragický osud Lidic

09. 06. 2023
Devátého června 1942 měl Reinhard Heydrich v Berlíně honosný pohřeb. Nacisté však…
V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

V Armádním muzeu Žižkov vzniká kalendář sportovců Dukly na rok 2024

05. 06. 2023
Prostory Vojenského historického ústavu Praha neslouží jen výstavám. Díky dobré spolupráci mezi…
Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

Carl von Clausewitz – život vojaka, teoretika a filozofa vojny I.

02. 06. 2023
Carl Philipp Gottfried von Clausewitz sa narodil 1.6.1780 (aj keď tento dátum…
Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

30. 05. 2023
Ve dnech 22. až 26. května 2023 se v rumunské Sibini konal 22.…
Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

Pozvánka na konferenci Povinná vojenská služba, armáda a společnost v českých zemích / Historie – současnost – budoucnost?

30. 05. 2023
Ve dnech 20.–21. června 2023 se v areálu Armádního muzea Žižkov uskuteční vědecká konference,…