VHÚ získal bohatý archiv dokumentující české armádní mise posledního dvacetiletí

VHÚ získal bohatý archiv dokumentující české armádní mise posledního dvacetiletí

19. 06. 2013

Jan Procházka spojil už v mládí svůj život s armádou a v posledních dvaceti letech se věnoval především oblasti vojenské tiskové sféry a publicistiky. Vojenskému historickému ústavu Praha nyní věnoval svůj rozsáhlý a bohatý archiv. Obsahuje i tisíce snímků z mírových misí AČR i významných jednání.

„Měli jsme to štěstí, že v devadesátých letech nastal skutečný boom ve sféře vojenských misí,“ vzpomíná na tehdejší dobu Jan Procházka. V té době pracoval v rámci Armády České republiky pro mediální oddělení Impuls, posléze přešel pod AVIS a OKP. Nyní je šéfredaktorem měsíčníku A Report.

„Čeští vojáci jen pár let po sametové revoluci náhle vyráželi plnit nejrůznější úkoly do mnoha částí světa,“ vzpomíná Jan Procházka. „Sloužili v mírových misích na Balkáně v rámci sil UNPROFOR, IFOR, SFOR, AFOR či KFOR – v dalších letech pak především v Iráku a v Afghánistánu. My jsme je mohli doprovázet a pořizovali jsme o jejich práci reportáže, fotili jsme je v akci. Nebylo výjimečné, že jsme každý měsíc nějaké české vojáky doprovázeli.“

Postupem doby nashromáždil Jan Procházka velkou zásobu především fotografického materiálu, dokumentujícího mise. Jádro tvoří desetiletí let 1995-2005. V tehdejší době se ještě fotilo na kinofilmový materiál a fotografie se vyvolávaly, tudíž Procházkův archiv z té doby je i objemově nemalý. Když ho pořádal a kompletoval, aby ho věnoval Vojenskému historickému ústavu Praha, málem na odvoz nestačil ani mikrobus. Z pozdější doby jde především o nosiče CD či DVD, na kterých jsou data.

Co bylo vlastně impulsem k tomu, že se majitel rozhodl svůj archiv věnovat VHÚ?

„Důvody jsou vlastně dva. Jeden přichází ze strany mého dlouholetého kamaráda, přítele, podplukovníka Pavla Löfflera z VHÚ, který na mne citlivě, ale vytrvale naléhal, aby to, co jsem v misích nasbíral, neskončilo někde v zapomnění… A druhý důvod je ryze osobní. Před časem jsem pátral po rodinných kořenech, přesněji po minulosti mého dědečka-legionáře. Zašel jsem tehdy i do Vojenského ústředního archivu, a když jsem si tam prohlížel ty zažloutlé dokumenty, staré fotografie, uvědomil jsem si, že i naše fotky, co jsme pořídili v misích, budou možná za padesát, sto let podobně zajímavé a unikátní. Někomu pomohou dopátrat se po svých předcích, obecně pak vypoví cosi o lidech a době, v níž žijeme. My si dnes historický kontext možná neuvědomujeme, ale dějiny přece píše každá generace i každá éra.“

Podle šéfredaktora časopisu A report také musí existovat i mezi samotnými vojáky množství fotografií či jiných dokumentů, které ilustrují jejich službu a nasazení, život v misích. „Určitě by bylo fajn, kdyby si tihle lidé vzpomněli, co vlastně během své práce získali, co nafotili. Někdo si řekne: já mám jenom obyčejné fotky, které nikoho nebudou zajímat. Jenže ty snímky mohou být cenné pro naprostou autentičnost.“

Dlouholetý vojenský novinář Jan Procházka sám upozorňuje, že i když se během svých výjezdů za vojáky dostávali do předních liní, vojáci, kteří v nich byli denodenně, určitě pořídili ještě lepší a barvitější dokumentaci. Jsou to třeba i fotky přímo z různých operací, z výjezdů, z patrol či ze setkání s místními obyvateli. Takové se většinou ani vojenským novinářům nepodaří pořídit.

Kromě misí však Procházkův dar obsahuje i snímky zachycující významná politická jednání. Jsou v něm například fotografie z pěti summitů NATO, včetně toho z roku 1999 ve Washingtonu. Z roku 1999, kdy Česká republika vstoupila do NATO, také pocházejí snímky z okamžiků, kdy se slavnostně vztyčovala česká vlajka v Bruselu a posléze na velitelství SHAPE v belgickém Monsu. Další snímky pocházejí i z některých cvičení: kupříkladu z Norska, z oblasti za polárním kruhem, kde se cvičilo v jedinečných podmínkách a vojáci bydleli v iglú, ale také z Řecka, Francie, Nizozemska a dalších zemí, kde se konaly mezinárodní cvičení pod vlajkou Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Pro Vojenský historický ústav Praha má „misijní archiv“ vojenského novináře a fotografa Jana Procházky zásadní význam a přináší velkou hodnotu. Přichází také v pravou chvíli, kdy VHÚ intezivně shromažďuje vše, co zachycuje působení vojáků Armády České republiky během uplynulého dvacetiletí v nejrůznějších částech světa.

Andrej Halada

 

 

 

 

 

 

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…