VHÚ převzal kenotaf připomínající úmrtí českých vojáků na Balkáně v roce 1995

VHÚ převzal kenotaf připomínající úmrtí českých vojáků na Balkáně v roce 1995

05. 11. 2018

V nedávných dnech převzal Vojenský historický ústav Praha kenotaf (symbolický náhrobek) ze zrušeného válečného hrobu příslušníků AČR ppor. i. m. Luďka Zemana a ppor. i. m. Petra Valeše, kteří padli na území Chorvatské republiky během operace „Oluja“ v roce 1995. Kenotaf se původně nacházel na cestě vedoucí k bývalému stanovišti sil OSN Tango-23 Trameda Repetitor nedaleko nově postaveného společného památníku u silnice vedoucí z Korenice do Lički Osik. Česká strana převzetím kenotafu respektovala rozhodnutí chorvatské strany, která se rozhodla jednotlivé náhrobky včetně českého nahradit jedním centrálním památníkem. Před převzetím byla náhrobní deska dočasně umístěna v Kulturním a informačním centru města Gospiče. Původní náhrobek českých vojáků tak byl převzetím do sbírek VHÚ de facto zachráněn a bude uchován pro další generace. 

 

Symbolicky, téměř na den přesně, kdy jsme si připomněli 100 let od vzniku Československa a kdy na vojenské přehlídce v Praze pochodovali v řadách AČR i veteráni balkánských válek, převzal VHÚ Praha kenotaf příslušníků AČR ppor. i. m. Luďka Zemana a ppor. i. m. Petra Valeše, kteří padli na území Chorvatské republiky během operace „Oluja“ 5. srpna 1995. Kenotaf, jenž byl evidován jako válečný hrob pod číslem HRV 1515, se nacházel v obci Široka Kula – Ljubovo ve výšce cca 1 200 metrů nad mořem, na cestě vedoucí k bývalému check-pointu Tango-23 Trameda Repetitor. Po rozhodnutí chorvatské samosprávy o zrušení několika blízkých pomníků chorvatských vojáků a jejich nahrazení novým centrálním pomníkem, se náhrobní deska se jmény padlých příslušníků „modrých přileb“ ocitla v Kulturním a informačním centru města Gospiče.

Co se vlastně událo 5. srpna 1995, kdy o život přišli čeští vojáci sloužící v misi UNCRO? První polovina roku 1995 byla v oblasti vcelku stabilní, bez viditelných náznaků eskalace napětí. Jakýsi zdánlivý klid před bouří. Přesto však existovaly indicie, které naznačovaly, že se Chorvatsko rozhodně nehodlá smířit s existencí tzv. Republiky Srbská Krajina. A bouře skutečně přišla...

Bouře, chorvatsky „Oluja“, následující po menší květnové operaci Bljesak (Blesk), při níž chorvatské síly vytlačily Srby ze Západní Slavonie, byla největší pozemní operací v Evropě od druhé světové války. V jejím rámci byly chorvatskou armádou za podpory bosňáckých jednotek během několika málo dní vyhnány desetitisíce Srbů z oblasti Srbské Krajiny; několik stovek se stalo obětí masového ostřelování jejich obydlí, čímž se Chorvatsko stalo etnicky de facto sjednoceným státem. Při operaci zemřeli také čtyři příslušníci mírových sil, včetně dvou Čechů – čet. Valeše a rtm. Zemana. Ti zemřeli na následky zranění v důsledku dopadu minometného granátu na bunkr u Tanga-23. Později udělil prezident České republiky Václav Havel oběma padlým medaili Za hrdinství.

Nový pomník byl vybudován z iniciativy chorvatských veteránských hnutí, zejména Veteránského klubu 9. gardové brigády. Odhalen byl za přítomnosti chorvatské prezidentky Kolindy Grabar-Kitarovičové 4. srpna 2018. Tři metry vysoký pomník s názvem „Pobjednik“ (Vítěz) sochaře Josipa Cvrtila symbolizuje vojáka vztyčujícího chorvatskou vlajku. Socha je doplněna textem o hrdinství chorvatských vojáků od spisovatele Ante Nadomira Tadič-Šutry.

Spolu se jmény 68 příslušníků chorvatské armády a obou výše zmiňovaných je v pravé části památníků možné nalézt i jména dalších dvou příslušníků AČR, kteří zemřeli během služby v zahraniční operaci na územní bývalé Jugoslávie. Prvním z nich je čet. Petr Hos, který zemřel při dopravní nehodě 21. 3. 1995 v místě Široka Krula, tím druhým je kpt. Jozef Palov, jenž byl zastřelen jiným příslušníkem mise v obci Podlapača.

V současné době se v Kulturním centru nachází i náhrobek čet. Petra Hose. Náhrobek byl také odstraněn z původního místa (pod zatáčkou u obce Široka Kula, odbočka ke statku). Rovněž i tento obelisk, evidovaný pod číslem vojenského hrobu HRV 1519, bude po vyřízení všech nezbytných formalit převezen zpět do ČR, a to včetně modré přilby, která byla v minulosti součástí kenotafu rtm. Zemana a čet. Valeše.

Jednou z připomínek bojů na Balkáně a účasti českých vojáků na nich je i pietní místo, které se v současné době nachází na levé straně hlavní komunikace Korenica – Gračac u obce Udbina. Je věnováno des. Václavu Martínkovi, který zde tragicky zemřel při dopravní nehodě 13. ledna 1994.

Leoš Krejča

 

Aktuálně



První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

První ročník Letní školy pro seniory se povedl. Debatovali s našimi historiky a prošli s nimi muzeum

16. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha uspořádal na začátku prázdnin Letní školu pro seniory…
Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

15. 07. 2025
Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port…
Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

Středoškoláci na dobrovolném vojenském cvičení navštívili Armádní muzeum Žižkov, užili si víkendovou komentovanou prohlídku

14. 07. 2025
V pondělí 7. července oficiálně odstartoval první ročník dobrovolného vojenského cvičení pro…
Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

Do Armádního muzea Žižkov zavítali Zuřiví reportéři. Děti se na příměstském táboře učí dovednosti novinářů

12. 07. 2025
Příměstský mediální tábor Akademie ČTK Zuřivý reportér se letos konal už popáté.…
V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

V dílnách Armádního muzea dva týdny pracovaly studentky střední školy v Hellichově ulici. Pokračují tak v zavedené spolupráci

11. 07. 2025
Studentky druhého ročníku Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické…