Vojenské prapory připomínají, že naše republika se zrodila díky bojujícím vojákům

Vojenské prapory připomínají, že naše republika se zrodila díky bojujícím vojákům

26. 10. 2011
Jedinečnou možnost spatřit na vlastní oči unikátní prapory československých jednotek mají návštěvníci, kteří se 28. října zúčastní dopoledního slavnostního aktu na pražském Vítkově, který se koná při příležitosti vzniku republiky v roce 1918.
Součástí oslav státního svátku 28. října bývá na pražském Vítkově i tzv. vynášení praporů. Jde o historické prapory nejrůznějších vojenských jednotek, především těch, které bojovaly za svobodu v době první světové války a za osvobození od nacismu za druhé světové války. Prapory má ve svých sbírkách Vojenský historický ústav Praha, jsou umístěny v depozitářích Vojenského technického muzea Lešany.
Zhruba čtyřícítka praporů bývá na veřejnosti předváděna pouze při výjimečných příležitostech. Především ve dnech státních svátků, jenž mají vztah i k vojenské minulosti republiky – tedy 28. října a 8. května. Prapory jsou vynášeny příslušníky armády – čestné a hradní stráže. Vedle originálů jsou k dispozici i kopie praporů, které jsou používány například v situacích, kdy povětrnostní podmínky nedovolí použít originály, především při dešti.
Je v této souvislosti vhodné připomenout, že klíčem k hladkému zrodu republiky 28. října 1918 byla velkou měrou právě aktivita vojska tvořeného českými a slovenskými vojáky – členy zahraničních legií bojujících za první světové války. Pozdější prezident T. G. Masaryk určil jako nejpřednější cíl zahraničního odboje "zorganizovat vojsko", a to samostatné, politicky podřízené vedení odboje. Předpokládal, že válka bude dlouhá, spojenci budou potřebovat každý pluk, a pokud uznají česko-slovenské vojsko, uznají i československou věc.
Legiemi prošlo za dobu války na 100 000 vojáků. První oddíly českých a slovenských dobrovolníků vznikly počátkem války z krajanů ve Francii a v Rusku v rámci armád těchto zemí. Řady legionářů pak doplňovaly hlavně zajatci z front. Největší bylo legionářské vojsko v Rusku, jehož řadami prošlo na 70 000 mužů. Tamní střelecká brigáda se osvědčila v bitvě u ukrajinského Zborova 2. července 1917. Zborovské vítězství našlo velký ohlas i v cizině, vídeňská vláda a rakouský tisk musely veřejně připustit existenci a úspěchy čs. zahraničního vojska.
Po krvavých zmatcích následujících po bolševickém převratu na podzim roku 1917 zůstaly legie jedinou větší bojeschopnou vojenskou silou na území bývalé carské říše. Legie posléze povstaly proti bolševické moci a podařilo se jim i obsadit velkou část Sibiře, včetně zdejší železniční magistrály. Sám Masaryk za úspěchy legií viděl skutečnost, že jde o dobrovolnické a demokratické vojsko nového typu, tvořené příslušníky národa, který touží po svobodě. Toto vojsko se mělo stát i vzorem budoucí československé armádě.
Úspěchy legií v Rusku i jejich zdárná nasazení na italské a francouzské frontě přiměly západní mocnosti uznávat čs. vojsko za spojenecké. Jejich politický řídící orgán, zahraniční Národní radu, pak vnímaly jako zárodek vlády budoucího Československa. Národní rada se přeměnila 14. října 1918 v prozatímní zahraniční československou vládu, kterou státy Spojenců okamžitě uznávaly. Samostatný stát pak vyhlásili domácí předáci po statisícových manifestacích v Praze a dalších městech 28. října 1918.
1 – Prapory připravené ke slavnosti na Vítkově
2 – Nastoupená jednotka s některými prapory
3 – Přenášení praporů do vnitřních prostor památníku
4 – Detaily některých praporů
5 – Prapory vystavené při projevu prezidenta republiky

Aktuálně


Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

Velvyslanec Ukrajiny Vasyl Zvarych navštívil Vojenský historický ústav Praha. Přivezl prapor 95. brigády vzdušných výsadkových sil Ukrajiny

04. 07. 2025
Vojenský historický ústav Praha získal do svých sbírek prapor 95. brigády vzdušných…
Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

Poslední předprázdninové promítání v Armádním muzeu se zaměřilo na tvorbu Vojenského filmového a fotografického ústavu z let 1945–1948. V září začne nový cyklus

04. 07. 2025
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve čtvrtek 26. června uzavřel roční…
Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

Rozloučili jsme se s bývalým šéfredaktorem Historie a vojenství Jaroslavem Beránkem

03. 07. 2025
V pondělí 23. června jsme se na Ďáblickém hřbitově rozloučili a zavzpomínali na…
Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

Historici VHÚ Praha Jindřich Marek a Tomáš Jakl obdrželi Záslužný kříž ministryně obrany ČR  III. třídy

02. 07. 2025
Historici Vojenského historického ústavu Praha PaedDr. Jindřich Marek a Mgr. Tomáš Jakl…
V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

V Café Kupka se konal křest knihy Petra Janouška Na Západ hleď!

01. 07. 2025
První zahraniční operace československé armády, počátky navazování kontaktů s NATO nebo odzbrojovací…