Výstava před Generálním štábem mapuje 30 let Armády České republiky

Výstava před Generálním štábem mapuje 30 let Armády České republiky

Porevoluční změny, účast v zahraničních operacích nebo pomoc při odstraňování následků živelních katastrof zachycuje nová venkovní výstava VHÚ s názvem 30 let Armády České republiky. Ve středu 1. března 2023 byla slavnostně zahájena před budovou Generálního štábu v Praze.

 

Vernisáže se zúčastnili 1. náměstek ministryně obrany František Šulc, náčelník Generálního štábu AČR generálmajor Karel Řehka, starosta Prahy 6 Jakub Stárek, zástupce náčelníka Generálního štábu generálporučík Miroslav Hlaváč, ředitel Vojenského historického ústavu Praha brigádní generál Aleš Knížek, válečný veterán generálporučík Miloslav Masopust a další vzácní hosté.

Autory výstavy, která vznikla ve spolupráci s redakcí A reportu a army.cz, jsou historici Vojenského historického ústavu Praha Jaroslav Láník a Prokop Tomek. Grafické řešení zpracoval Milan Syrový. Expozice mapuje klíčové etapy třiceti let samostatné Armády České republiky (AČR).

Začíná obdobím po sametové revoluci, kdy tehdy ještě československá armáda musela reagovat na vlny politických změn ve střední a východní Evropě. Z československého území se do roku 1991 stahovala Sovětská armáda a současně zanikla Varšavská smlouva.

Dalším milníkem byl rozpad společného státu, který také přinesl vznik AČR. Česká republika potom hledala jistější bezpečnostní ukotvení. Hlavním cílem se proto záhy stal vstup do Severoatlantické aliance.

V tomto procesu hrála armáda důležitou roli, což ve svém projevu přiblížil náčelník Generálního štábu AČR generálmajor Karel Řehka. Kontingenty Armády České republiky se od 90. let 20. století účastnily mírových operací v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a později v Kosovu.

„Působení vojáků v misích, kteří vždycky pracovali s tím, co měli a odváděli nejlepší profesionální práci, pomohlo k tomu, že jsme byli v roce 1997 jako Česká republika vyzváni k zahájení rozhovorů o přistoupení do Severoatlantické aliance,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálmajor Karel Řehka. O dva roky později se Česká republika společně s Polskem a Maďarskem členem Aliance skutečně stala.

Afghánistán, Irák, Mali

Výstava ukazuje, že vstup do NATO a následné alianční summity přinesly AČR nové výzvy. Patřilo mezi ně nahrazování zastaralé sovětské techniky a další přezbrojování armády, která byla od 1. ledna 2005 již plně profesionální.

„Výstava zachycuje také modernizaci výzbroje vzdušných a pozemních sil AČR a jejich zapojení do aliančních programů i činnost chemiků a zdravotníků,“ zmínil jeden z autorů Jaroslav Láník.

Ve spolupráci se spojenci se čeští vojáci zapojili do řady náročných zahraničních operací, ať už pod vlajkou NATO, nebo Evropské unie. Jak výstava velmi výstižně ilustruje, příkladem složitého nasazení bylo působení českých vojáků na území Afghánistánu, neméně těžkou a nebezpečnou práci odváděli také v Iráku nebo v Mali.

Celkově tak vojáci přispívají k dobré pověsti České republiky v cizině. „V této souvislosti si vzpomeňme i na ty, kteří byli v zahraničích operacích zraněni či položili své životy,“ řekl přítomným 1. náměstek ministryně obrany František Šulc

Za posledních 30 let se AČR postupně stala respektovanou součástí české společnosti. Přelomem byla pomoc lidem na Moravě a ve východních Čechách, které v roce 1997 tragicky zasáhly povodně.

„Důvěra občanů v armádu je na vysoké úrovni a my si toho nesmírně vážíme. Je to práce všech vojáků. Tuto důvěru jsme získali profesionalitou a obětavou pomocí občanům, jednak při živelních pohromách, ale i během epidemie covidu nebo při jakékoliv jiné události, kdy je potřeba, aby armáda zasahovala,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR generálmajor Karel Řehka. Dodal, že důvěra veřejnosti je nyní potřebná i kvůli válce na Ukrajině, jež představuje největší bezpečnostní ohrožení v historii České republiky.

Na aktuální situaci reagovali i autoři výstavy, kteří na jejích posledních panelech popsali, jak se po ruské agresi vůči Ukrajině AČR podílí na posílení východního křídla Aliance.

Veřejnost si bude moci výstavu před Generálním štábem AČR na Vítězném náměstí v Praze 6 prohlédnout do počátku května 2023.

RED

Aktuálně



Třicet let od prvního bojového nasazení sil NATO

Třicet let od prvního bojového nasazení sil NATO

27. 02. 2024
Severoatlantická aliance dokázala dlouhá desetiletí řešit hrozící konflikty bez nasazení síly. Až…
V Armádním muzeu byla pokřtěna kniha rozhlasových komentářů generála Františka Moravce, které psal za války pro britskou BBC v Londýně

V Armádním muzeu byla pokřtěna kniha rozhlasových komentářů generála Františka Moravce, které psal za války pro britskou BBC v Londýně

22. 02. 2024
Unikátní soubor promluv generála Františka Moravce, jedné z nejvýznamnějších osobností československého vojenského zpravodajství…
1. čs. úderný prapor

1. čs. úderný prapor

22. 02. 2024
Dnes, 22. února, si připomínáme vznik, působení a bojové nasazení 1. čs.…
V Armádním muzeu Žižkov se diskutovalo o československých obětech katyňského masakru a nejen o nich

V Armádním muzeu Žižkov se diskutovalo o československých obětech katyňského masakru a nejen o nich

16. 02. 2024
U příležitosti 150. výročí narození Adolfa Bohuslava Dostala, který byl ve své…
Vychází kniha „Mluví důstojník ministerstva národní obrany“ – Londýnské rozhlasové komentáře generála Františka Moravce

Vychází kniha „Mluví důstojník ministerstva národní obrany“ – Londýnské rozhlasové komentáře generála Františka Moravce

15. 02. 2024
Generál František Moravec (1895‒1966) byl jednou z nejvýznamnějších osobností československého vojenského zpravodajství. Působil…