Výstava před Generálním štábem v Praze 6 přibližuje dění posledního roku první světové války – 1918

Před budovou Generálního štábu Armády České republiky v Praze 6 na Vítězném náměstí byla veřejnosti představena nová výstava, jejímž hlavním autorem je historik VHÚ Tomáš Kykal. Výstava byla otevřena za přítomnosti náčelníka Generálního štábu AČR, generálporučíka Aleše Opaty.

+5

Výstava představuje na dvou desítkách panelů dění roku 1918, posledního roku Velké války. Popisuje dění na jednotlivých bojištích a v atraktivní vizuální podobě nabízí kolemjdoucím i návštěvníkům četné dobové dokumenty a fotografie. Společně s Tomášem Kykalem se na výstavě autorsky podíleli ještě další historici, Tomáš Jakl a Petr Matějček.

Při vernisáži ve svém úvodním projevu náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Aleš Opata, zmínil:

„V létě roku 1914 evropské mocnosti s překvapivou lehkomyslností rozehrály hazardní partii, která se záhy aktérům vymkla z rukou. Ti nemnozí, kteří tehdy rozhodovali o osudech miliónů lidí, nedomysleli dalekosáhlé důsledky svého počínání. Ani na konci roku 1917 ještě nikdo netušil, jak úmorné zápolení nakonec dopadne…. Když válka skončila, všichni s úděsem hleděli na dílo zkázy, které zanechala. Žádný z konfliktů nestál do té doby tolik životů – ze 70 miliónů mobilizovaných vojáků padlo či zemřelo více než 9 a půl milionu. Pod dojem těchto ztrát se všechny zúčastněné státy vzájemně obviňovaly z jejího rozpoutání…“

Autor výstavy, historik Tomáš Kykal z Vojenského historického ústavu Praha, o celém konfliktu říká:

„Velká válka poprvé otevřela Pandořinu skříňku sebedestrukčních schopností lidského rodu. Nejen to – ve svých důsledcích zásadním způsobem překreslila politickou mapu světa a osudově změnila těžiště moci a vlivu v Evropě i ve světě. Nepřehlédnutelné byly závažné důsledky také v sociální a psychologické sféře. Sžíravá válka postupně a totálně pohltila celé společnosti válčících států, aby nevratně rozrušila a deformovala ustálené pořádky, převrátila hodnoty a podnítila či urychlila společenské proměny.“

Kykal také zmiňuje dopad války na českou společnost, upozorňuje na klíčový význam konfliktu pro vznik samostatného československého státu: „V povědomí většiny naší populace první světová válka figuruje jako monolit dějepisného učiva vymezený léty 1914–1918, na počátku ohraničený existencí Rakouska-Uherska a na konci vznikem samostatného československého státu. Často se stává, že tíhneme k vnímání tohoto světového konfliktu jako jevištního pozadí, před nímž se v příčinné souvislosti odvíjel pečlivě promyšlený a samozřejmý zápas o obnovu moderní české státnosti. Při svém úzkém zahledění na české aspekty konfliktu možná někdy zapomínáme, že dvojklaný československý historický příběh, jenž naše předky – vojáky v rakousko-uherských službách a legionáře – svedl proti sobě se zbraní v ruce, je z pohledu velkých dějin jen jednou, byť nesmírně poutavou a obdivuhodnou kapitolou dramatického děje první světové války plného krutých zápletek a peripetií. Přitom si možná málo uvědomujeme, jak nesamozřejmá, ba nereálná, a jak vzdálená se v určitých fázích války zdála porážka Ústředních mocností a s ní spojený kýžený vznik samostatného Československa.

O to obdivuhodnější jsou kroky do neznáma a síla přesvědčení o vlastním poslání těch, kteří pro ideu samostatného státu riskovali vše. Poslední válka Rakouska-Uherska byla pomyslně první československou. Vytvořila předpoklady a příležitosti k tomu, aby se fantastická idea samostatného Československa stala skutečností,“ zakončuje Tomáš Kykal.

Přestože výstava není a nemůže být vyčerpávajícím pojednáním o posledním roku první světové války, bezpochyby se jí daří představit klíčové dění na frontách i v zázemí a navodit dobovou atmosféru.

Podrobněji si o roce 1918 můžete přečíst v informační brožuře, kterou naleznete ZDE.

RED