Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

Z československé zahraniční armády do sovětských Gulagů

15. 11. 2021

To, že jádro československých jednotek na východní frontě za 2. světové války tvořili bývalí vězňové sovětských koncentračních táborů, je skutečností vcelku známou. Méně známé je však to, že obětí stalinského režimu se stali i někteří příslušníci československé zahraniční armády, kteří se v září 1939 ocitli na území východního Polska okupovaného Sovětským svazem.

V době vypuknutí války měla čs. vojenská jednotka v Polsku 937 mužů. Po 1. září 1939 vzrostl jejich počet o dalších 112 mužů. Celkem tedy řadami České a slovenské legie, která se v důsledku vydání dekretu presidenta Ignacy Moścického z 3. září stala regulérní součástí polské armády, prošlo nejméně 1 049 vojáků.

Většina se jich pod velením pplk. Ludvíka Svobody počátkem září nacházela ve výcvikovém táboře v Leśné (dnes v Bělorusku), část byla ještě v táboře v Malých Bronowicích u Krakova, který čs. vojáci používali od července 1939 a necelá stovka letců převzatých na smluvním základě do polského letectva byla soustředěna na základně v Deblinu. Po napadení Polska Sovětským svazem dne 17. září 1939 se do neutrálního Rumunska podařilo dostat celkem 152 příslušníkům legionu. Většina zbývajících, kromě těch, kteří se na ústupu opozdili, nebo ztratili a sovětské úřady je soustřeďovaly v českých vesnicích na Volyni, byla zajata Rudou armádou.

 

Devět odvlečených

Již ve dnech 20. a 22. září 1939 se čs. zajatci ocitli na předválečném sovětském území, a sice v Kamenci Podolském. Dne 17. října se odtud stěhovali do provizorního zajateckého tábora v Olchovcích a 6. listopadu 1939 do Jarmolinců (oboje na sovětské Ukrajině), kde pak zůstali až do března následujícího roku.

Během pobytu v Olchovcích byli čs. vojáci příslušníky NKVD vyslýcháni – mělo jít o formalitu, spojenou se slibovaným odjezdem do Francie. Ve skutečnosti chtěla tajná policie získat přehled o politických názorech zajatců a vybudovat mezi nimi síť konfidentů z těch, kteří projevovali ochotu ke spolupráci.

Dne 9. listopadu 1939, krátce po příjezdu do Jarmolinců, bylo z tábora příslušníky NKVD odvlečeno devět čs. vojáků. Jejich osud byl dlouho nejasný. V únoru 1940 se sice jeden z nich, Oldřich Kylar, vrátil, ale o osudu svých druhů nedokázal říct nic konkrétního. Šlo o mladého studenta, který byl zatčen nejspíš omylem.

Teprve 14. února 1942 se v Buzuluku objevili první dva z nezvěstné skupiny – JUDr. Karel Goliath a František Král. Goliath, bývalý jičínský advokát, byl zakládajícím členem KSČ, z níž však ve 30. letech vystoupil a stal se otevřených kritikem stalinského pojetí komunismu. Král byl španělským interbrigadistou.

Pak přicházeli i další. Legionář, škpt. František Polák 20. února, 25. února obchodník Ferdinand Zelinka, 10. března středoškolský profesor z Mukačeva Chaim Kahan, 27. dubna policejní úředník Karel Mora a 31. července 1942 pak student Lumír Písárský. Všichni byli po svém zatčení odsouzeni jako špioni k mnohaletým trestům. Např. Písárský, kterému nebylo v době zatčení ještě ani 17 let, byl odsouzen na osm roků nucených prací. Trest vykonával mj. v lágrech v oblasti Magadanu u Ochotského moře.

Poslední z této skupiny, četař aspirant JUDr. Karel Bednář, bývalý sociálně demokratický studentský funkcionář z Jaroměřic nad Rokytnou, věznění nepřežil.

Dramatický příběh této skupiny však neskončil – 8. prosince 1942 byli čtyři z nich (Goliath, Polák, Kahan a Zelinka) NKVD znovu zatčeni. Důvodem bylo to, že před svými spolubojovníky mluvili o poměrech v lágrech. Polák se do osvobozené vlasti vrátil až na konci roku 1947, Goliath dokonce až v roce 1955! Kahan a Zelinka jsou dodnes nezvěstní.

 

Represe byly samozřejmostí

Dalšími obětmi perzekucí se stali někteří čs. letci zařazení v polském letectvu. Řada jich byla v září 1939 na přechodnou dobu uvězněna. Po propuštění putovali většinou k zbytku legionu do zajateckého tábora, někteří však skončili v Gulagu. Zdokumentováno je devět případů, kdy byli čs. letci propuštěni z lágrů teprve po napadení SSSR Německem.

Například Imrich Gablech byl odsouzen na pět let nucených prací za „špionáž“. Pracoval v manganových dolech v dněpropetrovské oblasti, v květnu 1940 jej poslali do autonomní republiky Komi, kde pracoval na stavbě železnice Pečora–Vorkuta. Po vzpouře vězňů mu byl trest prodloužen o dalších deset let. Dokonce na přechodnou dobu oslepl. Ve zbídačeném stavu se s transportem polských letců v září 1941 dostal ze Sovětského svazu do Velké Británie.

Velitel čs. letecké jednotky škpt. Bohumil Liška byl zatčen počátkem roku 1940 ve Lvově. Nebyl sice odsouzen, ale téměř rok strávil ve vězení, odkud jej propustili s podlomeným zdravím.

Nejméně dva čs. letci, četaři aspiranti Josef Rychtera a Karel Kubánek, v Gulagu zahynuli. Další dva čs. vojáci, desátník Kurt Langer a poručík Miroslav Vojkůvka, přišli o život během doby, kdy byla čs. jednotka v sovětském zajetí.

Důvodem k uvěznění v Gulagu byl také neúspěšný pokus o útěk za hranice. Například četař aspirant Jiří Mikulecký zadržený na rumunských hranicích byl odsouzen na pět let nucených prací. Během věznění prošel 14 tábory.

Mnozí, o nichž nebyly léta žádné informace, se po napadení Sovětského svazu objevili v Buzuluku. Například četař František Kouřil se počátkem roku 1940 spolu s voj. Jiřím Procházkou pokusil dostat do Rumunska, přičemž byl sovětským pohraničníkem těžce zraněn. Předpokládalo se, že svým zraněním podlehl. Ve skutečnosti však měl štěstí a přežil.

Ne všechny tyto příběhy končily tak šťastně. Bývalý legionář, četař Josef Kühler, se o útěk pokusil v listopadu 1939. Pravděpodobně byl zatčen a zahynul v lágru. Každopádně, poválečné pátrání po jeho osudu zůstalo bezvýsledné.

V závěru je třeba ještě zmínit, že osud téměř pěti desítek čs. vojáků, kteří se v září 1939 ztratili při ústupu v Polsku, je dodnes nejasný.

Jiří Plachý

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…