Zahájení operace „Pouštní bouře“ a tehdejší nasazení čs. vojáků

V srpnu 1990 okupoval irácký režim Saddáma Husajna sousední Kuvajt. Rada bezpečnosti OSN schválila celkem dvanáct rezolucí, odsuzujících zákeřnou a násilnou okupaci Kuvajtu. Na základě této nebývalé shody členů Rady bezpečnosti OSN vznikla vojenská koalice dvaceti osmi států. Cílem koaliční vojenské operace „Pouštní štít“ bylo přinucení iráckých vojsk opustit Kuvajt.

+7

Dne 23. září 1990 souhlasil parlament České a Slovenské federativní republiky s vysláním protichemické jednotky do Perského zálivu v rámci této spojenecké koalice. Velitelem byl jmenován plukovník Ing. Ján Valo. Během dvou měsíců byl kontingent vybrán a připraven. Vojáci z povolání tvořili 56 %, zbytek stavu pak vojáci základní služby, přechodně převedení do další služby.

Koncem listopadu byla jednotka o 169 osobách připravena k nasazení. Jednotku tvořily tři protichemické odřady, zdravotnický odřad, rota týlového a technického zabezpečení, strážní rota, spojovací četa a skupina učitelů protichemického zabezpečení a chemického materiálu. Jednotka byla vybavena na svou dobu moderními prostředky protichemické ochrany a chemického a radiačního průzkumu.

V prosinci přepravily jednotku i s technikou a speciálním vybavením třinácti lety americké letouny C-5 Galaxy do Saudské Arábie. Na Štědrý den 1990 zaujala čs. jednotka pozice v severní části Saudské Arábie asi 35-45 kilometrů od kuvajtských a iráckých hranic, v poušti poblíž města Hafr El Batin.

Irák měl nejpozději do 15. ledna 1991 v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 673 opustit okupovaná území Kuvajtu. Podmínky rezoluce ale nesplnil, a tak 17. ledna 1991 krátce po půlnoci zahájila koaliční vojska operaci „Pouštní bouře“ leteckými útoky na cíle v Iráku a 24. února 1991 pozemní ofenzívou, která skončila rychlým vítězstvím již o čtyři dny později.

Československá jednotka se úspěšně zúčastnila plnění úkolů při chemickém průzkumu a zajištění koaličních vojsk jak v počáteční fázi, tak i při postupu do Kuvajtu. Jednotka ukončila svůj postup jižně od hlavního města Kuvajtu. Kromě úkolů při poskytování protichemické ochrany koaličních vojsk jednotka posílená v únoru 1991 o 37 výsadkářů zajišťovala obnovení činnosti a poskytovala ochranu československého velvyslanectví v Kuvajtu. V průběhu mise tragicky zahynul 18. ledna 1991 četař Petr Šimonka (povýšený in memoriam na podporučíka) a další čtyři příslušníci se zranili.

Jednotka působila v Saudské Arábii a v Kuvajtu od 15. prosince 1990 do 22. dubna 1991, kdy se začala stahovat zpět do vlasti. Výstroj, výzbroj a techniku odkoupilo Království Saudské Arábie, které hradilo náklady na vyslání jednotky.

Jednalo se o první bojové vystoupení československé armády od konce druhé světové války. Toto úspěšné nasazení položilo základy moderních vojenských tradic armády ČR.

Prokop Tomek