Identifikační známka Mle 1881 používaná legionářem Roty Nazdar

Vojenské identifikační známky se ve výbavě armád začaly objevovat v druhé polovině 19. století. Mezi jejich průkopníky patřila francouzská armáda, která se myšlenkou štítku umožňujícího identifikovat padlé vojáky (plaque d’identité) zabývala již v předvečer prusko-francouzské války a oficiálně jej zavedla v roce 1881. Podle předpisu se na líc razilo jméno, příjmení a rok odvodu, na rubu pak místo odvodu a kmenové číslo. K výrobě se zpočátku používal hliník, který posléze vystřídala trvanlivější alpaka.

Na počátku první světové války nosili francouzští vojáci jen jednu identifikační známku zavěšenou na provázku kolem krku. Od května 1915 se známky začali používat v páru – v případě úmrtí zůstala jedna známka s tělem, zatímco druhá byla odejmuta pro potřeby vojenské evidence.

Vlastníkem prezentované známky byl cizinecký legionář Jan Táborský (nar. 16. 5. 1895, Vinohrady, okr. Praha), který v srpnu 1914 vstoupil na základě vlasteneckého nadšení s dalšími ve Francii žijícími českými krajany do francouzské cizinecké legie. Zpočátku sloužil v řadách slavné Roty Nazdar, a po jejím zániku v bitvě u Arrasu v květnu 1915 byl převelen do jiných jednotek 1. pluku cizinecké legie, ve kterých sloužil až do konce první světové války. Po roce 1945 odešel do Austrálie, kde také v 80. letech zemřel.

Identifikační známka Jana Táborského je vyrobena z hliníku a je na ní patrná dodatečně vyvrtaná druhá dírka. Tato všeobecně rozšířená adaptace umožnila nosit známku po vzoru koloniálních jednotek na řetízku kolem zápěstí. Význam písmen IEAR se zatím nepodařilo zjistit, nicméně je možné, že se jedná o zkomolenou formu křestního jména. Oproti jiným dochovaným identifikačním známkám legionářů z Roty Nazdar chybí písmena EV (Engage Volontaire), která se uváděla před rokem odvodu. Naproti tomu absence kmenového čísla na rubové straně byla alespoň v rámci Roty Nazdar běžná praxe.

Rozměr: 2,5 x 3,5 cm

Identifikační známka z pozůstalosti Jana Táborského byla do sbírky VHÚ Praha darována v roce 1991.