Jan Štursa, Pamětní znak c. a k. pěšího pluku 81 Jihlavského, 1916.

Jan Štursa, Pamětní znak c. a k. pěšího pluku 81 Jihlavského, 1916.

Významného českého sochaře Jana Štursu (1880–1925) zastihla první světová válka v okamžiku, kdy se jako odborný asistent profesora J. V. Myslbeka chystal na studijní cestu do Paříže. Čekala ho slibná kariéra v proslulém sochařském ateliéru Émila Antoina Bourdella. Události po Sarajevském atentátu však jeho životní dráhu svedly jiným směrem. Roku 1914 narukoval k c. a k. pěšímu pluku č. 81 v Jihlavě a odtud odjel na frontu do Haliče. S ohledem na dávné zranění na pravé ruce byl zařazen k pracovnímu oddílu jako sapér. V roce 1915 byl vážně zraněn výbuchem miny. Léčil se několik měsíců ve vojenské nemocnici v Jihlavě, přesvědčen, že se na frontu již nevrátí. Na počátku roku 1916 se setkal náhodou v jedné z místních restaurací s dávným přítelem ze studií, malířem Aloisem Podlouckým.  Měl na očích černé brýle, a tak jej Podloucký málem nepoznal. Zajistil, aby byl Štursa po zdravotní dovolené zařazen k umělecké skupině 81. pěšího pluku. Spolu s vídeňským sochařem Bauerem pracovali všichni tři v improvizovaném ateliéru jihlavských kasáren. Také tady vytvořil Štursa bronzový model odznaku příslušníků jihlavského pluku. Ve sbírce Vojenského historického ústavu se dochoval ve dvou exemplářích, z nichž jeden je signován autorem. Pamětní ráz dodává jejich adjustace na podložce, potažené sametem karmínové barvy.

Konečně v prosinci roku 1916 přišlo pro Štursu vysvobození. Po smrti Stanislava Suchardy se na pražské Akademii výtvarného umění uvolnila pozice řádného profesora. A tak se díky Myslbekovým intervencím opět vrátil do uměleckého života. Kromě pedagogické činnosti na Akademii se podílel i na velkých architektonických zakázkách. V letech 1922–1923 vytvořil čtyři reliéfy s motivy oslavujícími hrdinství legií na frontách první světové války pro průčelí pražské Legiobanky (Zborov, Sibiřská magistrála, Vouziers, Doss´ Alto). Na výzdobě Gočárovy stavby se Štursa spolupodílel s Ottou Gutfreundem. Roku 1924 se u Štursy začaly objevovat projevy vážné choroby, která postupně paralyzovala jeho mozkovou činnost. Po neúspěšných pokusech o léčbu na brněnské klinice si začal být na počátku následujícího roku plně vědom toho, co jej čeká. Proto zvolil počátkem května 1925 raději dobrovolnou smrt. Do poslední chvíle však neustával v umělecké činnosti.

Bronz, 290 x 340 mm.

Umělecké dílo je součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálně



Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

Před Generálním štábem Armády České republiky byla zahájena výstava Tyršova sokolská brannost

01. 07. 2022
Na počátku letošního roku jsme si připomněli již 160. výročí založení tělovýchovné…
Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

Zásadní střetnutí československých legionářů: před 105 lety bojovali v bitvě u Zborova

30. 06. 2022
Před 105 lety, 2. července 1917, se českoslovenští dobrovolníci bojující na straně…
Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

Oslavy výročí bitvy u Zborova za druhé světové války

27. 06. 2022
Bitva u Zborova 2. července 1917, tedy před 105 roky, byla nejvýznamnější…
Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

Pět československých letců RAF zahynulo před 81 lety. Nyní byli pohřbeni na nizozemském hřbitově.

23. 06. 2022
V noci z 22. na 23. června 1941 došlo nad Nizozemskem k sestřelení britského bombardéru…
ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

ATENTÁT 80: Vypálení obce Ležáky dne 24. června 1942

23. 06. 2022
„Ať žijí legionáři!“ zvolal 24. června 1942 u popravčího kůlu František Sýkora,…